OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ani ja som ju nazivo nepocul a je to velka skoda....je strasne vela skladieb ktore su genialne a Mejdni ich proste nehraju.Je to smutne!
Nevíte někdo proč nikdy nehráli Alexandra naživo ? Aspoň jsem to nikde nevypátral. Vždyť to je špičková skladba. A skladby The Number of the beast, Iron Maiden,... hrajou furt dokola a už mi lezou krkem.
a navíc Alex Veliký, vážně velká skladba... imo Mejdní nejlepší
Tyjo. Jsem myslel, že jsem jako ve většině svých Maidenovský názorů mimo hlas většiny a koukám, že Somewhere In Time dostalo celkem dost lidí:o). A jsem rád, páč dle mýho ta deska, nemá chybu, možná krom Heaven Can Wait. Jinak je to píseň, to klenot.
Co se týče toho "přehlížení" SIT ve výběru setlistů, to mě prostě štve a nechápu to. Na posledních dvou koncertních DVD (Rio, Death On Road) z té desky nezahráli snad ani notu, hlavně že poslechnout si tupé Ran Tu D Hylz nebo že "jsem dítě hněvu" jsme si vyposlechli pokaždé (další z mých názorů mimo mainstream, ale já ty songy fakt nemám rád:o). A na dobové tour zahrají dvě písně a to ještě ty slabší kousky. A mnou zmíněné songy přetvrvávají (ač Wrathchild tuším jen na druhé polovině tour)...
2 Jirka:
Ja mam nejradsi bici na The Number of the Beast, poslednim albu s Clivem Burrem.
Jinak to,ze songy ze Somewhere zneji blbe na zivo bude asi tim, ze je vubec nehrajou :D, az teda na Heaven Can Wait, ktera mi prijde z alba jednoznacne nejslabsi. Ale Wasted mi nazivo nevadej. Trochu jsem byl zklaman setlistem z nedavne tour, cekal jsem, ze aspon Caught Somewhere In Time daji :(
Koukám, že uctívačů Somewhere.. je více. Já se k vám samozřejmě přidávám. Mimo jiné si taky myslím, že to je nejlépe nabubnované album maiden.
To Goveman: jseš můj člověk, Somewhere je moje nejoblíbenější album. Všechno tady krásně pasuje - obal, synťákovej zvuk kytar, Dickinson zpívá naprosto perfektně. Jedna pecka střídá druhou. Je zajímavý, že songy z této desky nemám moc rád naživo, protože jim chybí ta "divná" atmosféra, která je na studiové desce. Třeba Wasted Years živě uplně nesnáším, ale na albu je to bomba.
To Matti:
Tak tady se s tebou naprosto shodnu, Somewhere In Time je pro me jeden z vrcholu tvorby Iron Maiden! Opravdu skvele album, bohuzel velice nedocenene. Proti nemu se mi jevi jinak velice dobry (a malinko preceneny) Sedmy Syn Sedmeho Syna jako slaboucky odvarek.
Ten sedmý, ten ztracený v časech...
teď ale který? :-)
Iron Maiden
jeden z naj 10/10
Somewhere In Time...
Ta deska je jedna z mých nejoblíbenejších Mejdních, tudíž i (pro mně) heavy metalových desek. Jediná skladba, kterou fakt nemusím, je Heaven Can Wait. I tu Wasted Years s odstupem času skousnu:o). Popový se mi to určitě nezdá, IM nikdy netvořili nějak hutnou hudbu postavenou na tvrdých riffech. V The Loneliness..., Stranger in a Strange Land nebo Caught...předvádí Bruce snad nejlepší výkony v kariéře, naopak se mi tam zdají trochu moc málo úderný bicí.
Na 7th Son mám názor opoznání jiný - nic moc. Nevím, prostě takový věci jako Can I Play With Madness nemusím. I ta všeobecně populární The Evil That Men Do se mi začala líbit až v Blazeově (nezabíjejte mě, já mam toho kluka prostě rád:o).
Taky pravda...
Pařízek už toho nažvanil
Stylistický kaskadér...hmm, ano. Géniové své doby jsou vždy nepochopeni. Počkejte ze třista let až se od atlantiku po indický oceán bude mluvit staroloužovštinou, to vám ztuhne úsměv na rtech...
Kulový víš ty. Pařízek někde říkal že Suprafon vydal Radegasta bez práv. Takže je to pirát jako každej jinej.
Imo - tu anglickou verzi vydal Pařízek v době, kdy se mu to sypalo a potřeboval ještě něco vyrejžovat
mám ji taky - jen mne tam sralo, že jsou ty aranže někde občas různé od české
a "Zase mi scházíš" se mi melodka líbí mnohem víc originál
jinak ale super:-)
vim , ze je to offtopic, ale nebanujte me :o) - kdyz uz jste to tady rozhrabli : Znate angl. verzi Radegasta ? Ja ji kdysi koupil ve vyprodeji na LP za 10 Kc a prijemne me to prekvapilo - do te doby jsem netusil, ze neco takovyho vyslo(pokud to teda neslo rovnou do tech vyprodeju). Rek bych , ze v takove Uz zase mi schazis (angl. verze samozrejme) podal Lada svuj zivotni vykon. Az na tu anglictinu :o)
Loužo - tak to víš kulový, Radegast vyšel oficiálně na CD Supraphonu, jen ale málo kousků
Jsem IM fanatik, a neni-li tu zpravicka o maiden, tak tu pro me neni (bohuzel pro me) nic. Ale beru slova hnevy zpet a tesim se na zitrek a mozna si i posunu budika trochu 'napred' ;)
Ale kecam, jeste me teda bude zajimat vase recenze na noveho keepera bo vam vsem reknu, ze se toho nasledovnika booojim jak cert krize. Poslechl jsem si ukazky co se daji stahnout z ofiko webu hell no ....... nechme se prekvapit.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek