NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
krasny album a srat na to co bolo pred tym divam sa na to co vydali teraz a co hraju teraz a zrovna toto im vyslo jak hovado !krasna atmosfera!
Sengir: No ja novinku ešte nemám poriadne v sebe, pretože, ako sme u MOONSORROW zvyknutí, je to na dlhšie večery, ale zatiaľ sa mi to veľmi pozdáva.
Mne do príbehu tie tri vsuvky pasujú. A opäť tá úžasne podmanivá atmosféra...
Sákryš to jsem se zase uklikl..
Marco: No u mě velká spokojenost. Přijde mi, že kluci ještě trochu přitvrdili, ale ta melodičnost tam pořád je. Jen lehce rozpačitý pocit mám z těch 3 krátkých vsuvek, ale pravděpodobně to má nějaký význam v příběhu, které alba moonsorrow tradičně vypráví, takže proč ne (a v Havietty je i hezký motiv)..
Marco: No u mě velká spokojenost. Přijde mi, že kluci ještě trochu přitvrdili, ale ta melodičnost tam pořád je. Jen lehce rozpačitý pocit mám z těch 3 krátkých vsuvek, ale pravděpodobně to má nějaký význam v příběhu, které alba moonsorrow tradičně vypráví, takže proč ne (a v Havietty je i hezký motiv)..
Čo poviete na novinku - "Varjoina Kuljemme Kuolleiden Maassa"? Bude aj recenzia?
sengir: odporúčam neguru bunget, je to síce v podstate black, ale podobne pôsobivé
"Tulimyrsky" je skutočne úžasné album s pôsobivou, epickou, výpravnou atmosférou. Krásna hudba!
Naozaj sa mi vo viacerých úsekoch na tomto počine vybaví Bathory a ich dvojdielna sága "Nordlands".
"Tulimyrsky" je skutočne úžasné album s pôsobivou, epickou, výpravnou atmosférou. K
...sengir:..moonsorrow neznám nijak do detailu ,ale co sem slyšel mi nutně připomělo Bathory...zejména poslední dvojalbum Nordlands by mohlo uspokojit vikingůchtivý uši....
V-Havitetty
No mě zpočátku V-Havitetty dost zklamalo, bylo to tak dlouhý, že jsem nedokázal udržet pozornost a vyposlechnout to celý najednou. Ale po více posleších se mi to zase jak už to u Moonsorrow bývá hrozně zalíbilo. Mám hrozně rád ty folkový vsuvky, neznám kapelu která by tvořila něco podobnýho (čestná výjimka Finntroll - Visor om slutet), všechny ostatní pagan/folk kapely i když je mám třeba rád prostě hrajou takovej ten rychlej nenáročnej metal jako Korpiklaani, nebo i Eluvietie a Ensiferum stále podle stejný šablony... Neznáte kapelu která by hrála podobnou muziku jako právě Moonsorrow? Ať už metal nebo i čistej folk.
Mne sa ,,tulimyrsky" velmi paci!Hlavne ta uzasna atmosfera a to hovorene slovo mi vobec neprekaza,prave naopak,robi atmosferu este sugestivnejsiou!To ked si pustim v noci do sluchadiek...je to skratka super,je to priroda!Uz predosle ,,hävittety" bolo perfektne.
Tulimyrsky
Co se týče Verisäkeet, zřejmě záleží na vkusu každého z nás. Mě ta deska kupříkladu uzemnila, ale ze začátku jsem jí taky nevěřil. Jak je tu už řečeno, Moonsorrow se neposlouchají, Moonsorrow se žijí.
Tulimyrsky je pro fanoušky takový bonbónek. Podle mě ani nechtěli udělat něco převratného, zkrátka tam něco mrskli a zní to zase sakramentsky dobře! To vyprávění tam docela dobře sedne bych řekl. Představuju si film, na jehož začátku i konci je prostě všemoudrý vypravěč, který se oné ohnivé bouře zůčastnil a vzniká tak pověst pro mladší generace. Kdo prostě miluje pohanství, epiku popř. fantasy, musí u Moonsorrow slzet stejně tak jako já :)
Tulimyrsky
Hmm moc to ve fóru mé oblíbené kapely nežije. Tak dám námět k diskusi - jak se vám líbí poslední počin Tulimyrsky? Obě nahrávky z demáčů mě nijak nezklamaly ani nenadchnuly, standartně dobrá práce od moonsorrow (i když ve srovnání s jejich dnešní tvorbou dost zběsilé). Covery velmi dobré - hlavně od Metallicy, no a titulní song, to je kapitola sama pro sebe. Hudebně se mi zamlouvá ale hrozně mi to kazí ti vypravěči. Většinou mi nějaké prology nebo krátká mluvená vsuvka nevadí, navíc finština je tak krásný jazyk (fakt :) ) ale tady to s jejich nasazením přehánějí, navíc jejich tón je takový mdlý, jakoby prostě z musu zašli do studia, odříkali svůj text a konečně hurá domů.
uzasne album, tiez mam rad dlhe tracky... no a metalopolis nestoji za nic, ludia co pisu recenzie ani nerozumeju tomu co pisu
sa neobmedzuj povedz to z celého hrdla!
ja chci neco rict....aaaaaaa :]
Slovan...mas pravdu, tohle uz neni jen hudba...tohle je...to se neda ani pospat, to je zivot. Smysl zivota.
5/10??? Kult!
Toto nie je predsa metal, ktory ma mat velke vykony gitaristov ci bubenikov. Moonsorrow je atmosfericky VIKING metal a je skor pre ludi, ktori sa venuju tomuto obdobiu (pohasnke casy) a tym padom vie nadchnut. To nie je uvrestany kreator, ci presne nacasovany Arch enemy, popripade tisicdvojhmatovy Death. Toto nie je len hudba, ale pre niekoho aj zivotny styl...
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek