RIGORIOUS - Kingdom Unfold
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
a NIGHTWISH ci RASMUS?
Podla predajnych cisel a popularity asi su najlepsi zo Severu.
kto ich povazuje za najlepsiu seversku kapelu?
Him su povazovani "oficialne" za najlepsiu a najslavnejsiu seversku kapelu sucastnosti. To je rozhodne smiesne a ich doterajsia tvorba, ako aj posledne album to len potvrdzuje. Sama laska a pentagram. Este stastie, ze to ocividne neberu vazne. Niektori ludia do 25 rokov to bohuzial povazuju za nadherne umenie.
Osobne doporucujem Pain of Salvation, totalny sever, totalna laska, totalne utrpenie, totalne genialne prepracovany posledny album, totalne ...
Len mala poznamka na zaver. Him su LEN europska zalezitost, vonku su nic.
Zase jedna z nespočetných kópii takzvaného love-metalového žánru. Nič nové, staré postupy, chýba tam niečo nové, čo by posunulo vývin kapely. Kapela vsadila na to čo je komerčné, čo jej v tejto dobe stačí. Odporúčam chalpcom z HIM, aby si pre väčšiu inšpiráciu vypočuli nový album Charon - Song for saints and sinners. Podľa môjho názoru je to o sto percent lepšie ako to čo nám donieslo jeho pekelné veličenstvo (H.I.M. - His infernal majesty).
Archangel, najlepší určite "Razorblade Romance". Výrazný citový vzťah mám aj k "Deep Shadows... ", no aj prvý je super. Kedysi v lete 1999 som si hovoril, wow, Amorphis hrajú skladby od Type O Negative, aké dobré!:o))
pre bol naj jednoznacne razorblade...tak ako uz niekto pisal - spravna davka romantiky, nadhladu, ironie a dekadencie...
ale uz deep shadows bol pre mna len kopirkou predchadzajucich 2 albumov
him - himno, humno, humusno.
Pre mňa je najlepsi Razorblade Romance.
u mě vedou taky první dvě alba. Dodnes si pamatuju jak mě úplně sestřelila coververze Isaaka "Wicked Game". BTW - HIM tuhle skladbu nahráli později ještě jednou v trochu učesanější podbě, ale ta novější verze stojí za h... Kdo ji slyšel jistě potvrdí :-)
crust: a hlavne este aj in joy and sorrow... :) mne sa najviac pacia prve dva albumy
prave na deep shadows... som si musel najdlhsie zvykat, ale ked sa podarilo, tak je to velmi prijemny album
U me je to asi Deep Shadows...mimo tu tradicni vatu je tam asi nejvic zajimavych songu a hlavne ten uplne nejlepsi: Heartache Every Moment..
rudi: btw, ktory ich album povazujes za najlepsi?
Oni maj takovych rarit vic? Ja z toho mam jenom Rendezvous with Anus, coz je cover od Turbonegro...i kdyz teda na ty tributni desce tem coverum jednoznacne vedou Satyricon...
Jinak souhlasim se Stormyho nazorem v hodnoceni, ze mnohem radsi nez soucasny HIM si poslechnu Charon nebo treba For My Pain...
maslo, presne tak, tie mp3 som počul, dosť výrazne ovplyvnili moje vnímanie nového albumu. Metalová rúbanica a do nej Villeho super hlas. Alebo úplná haluz "Chytila sem na pasece motýlka" (neviem, ako sa to volá v origináli) vo fínštine. Aj keď to už zrejme neišlo o HIM, ale nechýbal tomu nadhľad, humor, proste všetko to, čo na "Dark Light" nie je ani náhodou.
mne uz ta vypocitavost lezie krkom, zacinam byt na tie ich rovnake songy alergicky...
..ale pritom je to skoda, lebo mam od nich nejake rare mp3 co neboli na ziadnom albume a je to uplne o niecom inom, riadna garaz...a nie tieto prvoplanovane sterilne veci..za pristup hodnotim 1/10
Muj definitivni nazor na Dark Light viz hodnoceni. Spatny album to neni, ale od HIM sem cekal mnohem vic - spis sem doufal ze dalsi cesta povede skrz "Sweet Pandemonium" a "Love's Requiem" (takze uplne spokojen sem na DL jen s uvodni skladbou), bohuzel je na tom ale patrna silna snaha dobyt USA..
ach tak, myslíte nevkusnoť a gýčovitosť typu Your Sweet 666 či ružového obalu Razorblade Romance...
Staří HIM měli na úmyslném nevkusu postavenou celou svojí poetiku. Jaký rozdíl oproti dnešním, kteří už chtějí nevkusem vydělat :o))
To je cisto subjektivna zalezitost, to sa neda definovat.
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Čekal jsem možná trošku větší tlak, nazvučení nahrávky je totiž vzhledem k žánru poněkud vzdušnějšího ražení. Kompozičně však máme co dělat s kvalitní náloží disonantního death metalu lehce ve stylu GIGAN. Američtí debutanti však rozhodně nezklamali!
Švédové se na svém debutu zeširoka rozkročili z blackových základů, přes death, symfo-black až k post metalovým variacím. Jen je toho občas až moc naráz. Deska je prima, ale víc se těším na pokračování, až si utřídí myšlenky na své další směrování.
Vložit diskusní příspěvek