Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
v-dur: vyspelovat?
Nebo stačí jednoduše
Helloween - Live On 3 Continents ;)
Helloween - Keeper Of The Seven Keys - The Legacy World Tour 2005/2006 - Live On 3 Continents [DVD]
vychadza vo februari a stavim sa, ze okrem rudiho ten nazov nikto nezvladne bez nadychu :)
drzostí
Inquisitor: Chválim. Ta deska nemá svou drzestí obdoby.
Tohle album,to je shit největšího kalibru a příklad naprosté skladatelské impotence.
Legacy je druhé nejlepší album kapely
Metalopolis je hudebně-humoristický server. Recenze buď zdejší kritikové neberou vážně, nebo se chtějí blísknout na známé kapele a naopak shity vychvalují. Co tu redaktoři pochválí, nemá cenu ani brát do ruky a naopak. Album Keeper Of Seven Keys - Legacy je toho důkazem. Je to výborná deska, přesně ve stylu, který se od Helloween očekává. Kdyby kapela chtěla aby to byl třetí keeper, tak by to tak pojmenovala. Ale toto (dvoj)album nenese v názvu III!!! Má dodatek LEGACY. Jde o "odkaz" obou keeperů a ne o jejich pokračování. Grapoe a Kusch byli (a jsou) bezesporu výborní muzikanti, ale skladatelsky na Gerstnera nemají. Což dokazuje projekt Masterplan, který je jen jakésy béčko alba Dark Ride. Má hezké melodie a jeho skladby nestojí na místě, ale bravurně mění rytmy, píše hezká sóla. Po skladatelské stránce je Helloween v nejsilnější sestavě, v jaké kdy byl (včetně Hansenova období).
Walls of Jericho bylo jedno z prvních alb, co jsem doma měl, Keeper II beru jako nejlepší album kapely .... ale Keeper.. - Legacy na Keepera II ztrácí jen to, že bylo natočeno až po něm. Ale prvního klíčníka strčí do kapsy ....
Southern-Cross - Cože? : Co je to objektivní recenze?
Rolo hral v Helouvín?? A vraj blackmetalista...
The Legacy slabá deska! Noví členové nestačí na posty Uliho a Rolanda! HELLOWEEN poomalu umírá, nutná změna sestavy!
taaak konecne se mi album dostalo do rukou a peclive naposlouchal, no ... co rict, do diskuze uz jdu s krizkem po funuse, takze bych jen dodal ze se naprosto ztotoznuju s Reaperem a Louzou.
Album je to hodne slabe, proti memu nejoblibenejsimu Better (Andyho dekady) je i tohle vskutku na chabe urovni. Chybi mi tam moment prekvapeni a "jiskra" a uz vubec me nebavi poslouchat naaataaaahooooovaaaaneeee pisne. Jedina ktera se mi libi je My life for... cekal sem vic.
russel: Protože i husité byli v zásadě tolerantní lidé a konšely vyhazovali z oken :o))))
"Já sem tolerantní člověk"
Takže proč ta vata okolo?
Cože?
Teda musim říct, že čtu názory redaktorů a nevěřim svejm očím. Já sem tolerantní člověk, ale tohle je moc i na mě. To, co jste napsali, je něco naprosto neslýchanho a scestnýho. Je mi jasný, že co do kvality nemohli dosáhnout prvních dvou dílů, ale i tak je to úžasný album, u kterýho se ani na chvíli nenudim a vůbec mi to nepřipadá jako vykrádání sebe sama, a komerce a marketingovej tah už vůbec ne. A musim říct že to není poprvý, co jste mě svými názory takhle nemile překvapili. Viz Arcturus a ty kecy o průměrnosti jejich nového alba. Nic proti vám, ale takhle neobjektivní recenzi bych i s jeho autorem vyhodil z okna....
Akademik: Green Day sa mi voľakedy páčil, ale už som z toho vyrástol :-). Helloween má od "primitívneho drhnutia" ďaleko a vysoko prečnieva všetky ostatné speed/power metalové skupiny, ktoré niekedy nie je možné rozoznať jednu od druhej. Helloween si nepomýliš zo žiadnou ďalšou skupinou. Každý album od Helloweenu je iný a všetky ich skladby sa dajú od seba ľahko rozoznať.
sem tam ty kapely ale zpomalej, ne?
"Helloween a vůbec všechen ten speed jsou o jednom: Primitivní triolový drhnutí, systematicky prokládaný stupnicema, hranýma nadsvětelnou rychlostí. Jedna písnička Green Day má víc nápadů než než celá diskografie Helloween."
Tak takový myšlenky se mi honí hlavou při poslechu týhle kapely. Nikomu je nevnucuju, jen jsem zaznamenal tok myšlenek.
Hezkej večír přeju!
Dostať ho ,mohol úplne normálne. O:)
The Legacy je najlepším počinom Helloweenu od čias pôvodných keeperov. Nechápem ako tento výborný album nohol dostať horšie hodnotenie ako napr. Majestic od Gamma Ray, ktorý je neskutočne nudný (to som od Hansena a spol. nečakal) alebo Rocket Ride od Edguy, ktoré sa už vôbec nedá počúvať. Na "Legacy" sa mi páčia všetky skladby okrem Pleasure Drone a ani po troch mesiacoch počúvania ma to ešte neomrzelo.
Chlapče, jinak všechno v pořádku?
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
Vložit diskusní příspěvek