NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
a nevím proč, ale při poslechu dragonforce jsem si vzpomněl na Teletubbies:-)))
Tak jsem viděl videjka z jejich sajty...no kytaristi jsou dobří hračičkové, ale to není důvod je srovnávat s petruccim či Vaiem apod. pane bože...je to mimo mísu...já bych tady taky mohl říct že mi se nejvíc líbí styl jeffa loomise a vy s tím nic neuděláte...neměla by se hodnotit technika, ale jak již bylo řečeno, feeling a originální přístup ke skládání, že...
Jéé, Gapa přišel z knajpy a rozhodl se přispět :)
ozzy petruci je v pohode a nemysli si ze pocuvam len speed..to teda nie..pocuvam aj progressive kde dream theater boduje aj u mna ako i mnoho dalsich kapiel a takisto zanre ako heavy,power,sem tam gothic su mi blizke..okrem toho rock a hard rock..no a neviem co tu stale pletiete ten feeling a nejake tcrde riffy..na to by vam darkmoor povedal ze to uz tu bolo 1000 krat...
To nevadí, že je bez feelingu. Hlavne, že je technický, že aj Malmsteen by čumel.
kinslayer:ty si vazne myslis ze pocuvat 20 kapiel z neakeho zanra je "velmi velky prehlad"??? :))
co sa tyka Hermana Li:preboooha, ved ten chlap je uplne bez feelingu...o tom je metal???a o com este?metal je charakteristicky najma tvrdymi riffmi (snad uz od zaciatku osemdesiatych rokov) a tych sa v hudbe dragonforce vyskytuje akosi pomenej...
...když ve zkušebně losovali kdo bude na co hrát, tak ten co teď drží mikrofon to taky moc nevychytal
Včera som pozeral tie videá, čo majú na stránke a bolo to strašné.:)) Predpokladám, že publikum býva takisto strieskané, lebo inak neviem ako im to môže niekto zožrať.:)
Septic_flesh: :-))))) tos vystihl
Tohle si musím poslechnout...zatím jsem slyšel jen jednu MEGAMONUMENTÁLNÍULTRARYCHLOUBOMBASTICKOU písničku z jejich stránek...
lord_havran: snad sa nedas zastrasit?! sme s tebou :))
no ke klavesovym partum jsem se taky radedji nevyjadroval... aby me zdejsi "skalní" neukamenovali slovy: Cos ty zahral na klavesy, ze kritizujes?
Lubosi, mam uplne stejny nazor. Moc pekne jsi to vystihnul. Ja mel uplne shodnej prubeh pocitu behem poslechu. Navic jsem se musel docela casto pousmat, protoze mi ty klavesovy kurdliny a rejstriky v rychlejch pasazich pripominaji stary Japonsky videohry, jenom Mario neposkakuje .....
Tak to by sme ptom diskutovali iba o Vikovi,:))
"Největší diskuze" jsou vždycky kolem nejohavnějších mrdek..... ( JP )
Aha:) No, tak nič.
speedaci Dream Theater neznaj :-)))))
*taký
Kinslayer - [14.1.2006 13:45]
A čo takí John Petrucci z Dream Theater? Aj to je pán gitarista nie? To je metal né??? A tuší, že aj s emóciami... Tak ja neviem no...
ja zase prajem vel zdaru pri najblizsej zatve...
diki jorn..dragonforce rulezz!!:))
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek