Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
novinkou myslíš ten už téměř rok starý album? možná to jednou napíšu :-)
takže recenze na novinku přece jenom nebude?
Hellrider: Nevim ani;) zrejme to bude pripad shody v melancholii jak zminil DJ. Ale vyrazove prostredky maji Polaci precejen od PT jasne rozeznatelne, pro me bezpecne.
já myslím, že obě kapely vyvolávají podobné pocity, nějakého kopírování se to netýká IMHO
.
Horseman: :D tak to v žádným. Jak na to přišel? To by mne bejt polákama urazilo :-X..
Marigold: Tak snad to dopadne, byla by to skoda..;)
BTW Od kamarada jsem slysel, ze mu Riverside nekdy az nezdrave pripominaji Porcupine Tree. Osobne si myslim, ze Riverside jsou nekde jinde a o nejakem kopirovani imho nemuze byt reci.
Mi se jejich sladké polohy tuze zamlouvají...conceiving you je bohová a stejně tak třeba to srdceryvné sólo ke konci titulného tracku...lahůdka...
jinak myslím že řadová alba mají tři pak je tam singl conceiving you z roku 2005 a z toho samého roku mám ještě EP voices in my head
poliaci vedia
Dobrá recka, dobrá kapela, vynikajúca hudba. Inak aj ja mám radšej rapid eye movement, ale ani tento ani iný album mi od nich nevadí (mám toho hodne ale neviem či stu to neni len dema či EPčka) vseobecne ma prekvapili ze poliaci hraju takuto vynikajucu hudbu.
Me se rapid.eye.movement libi moc, mam dojem, ze se vsichni clenove kapely zlepsili muzikantsky i skladby jsou propracovanejsi. Second life syndrome mi kdovi proc pripadal straslive podbizivy a preslazeny, nemohl jsem ho vubec poslouchat. Jako by Riverside hrali hrozne na efekt, ackoliv to vubec nemaji zapotrebi
Recenzi mám už asi 5 měsíců založenou, ale nejsem schopný jí dopsat. takže pokud se toho neujme nějaký kolega, tak asi nic. Jinak deska je pěkná...
já ji poslouchal párkrát s odstupem času a zatím pro mne nemá takové kozlo jako second life syndrome...no dám si ted další poslech po delší době
Pridavam se k otazce, zda redakce planuje recenzi na posledni Riverside. Skvela zalezitost.
.
Bude recka na REM ? Rád bych si přečetl cizí názory na tuhle placku
Tak tuhle desku si musim po dokonalem vystoupeni na Moru sehnat.
Žeby Vendula z kravína??? O:)
mozna bude, ale pavel ma tedka nejakou novou znamost, ktera je dost casove i jinak narocna.
A recka na Moonlight?
Jo, a když už jsme u té polské scény, recenze na "Evening Games" od Satellite by nebyla ?
Souhlas, výtečná věcička !
Ďalšia zaujímavá kapela, ktorú som donedávna nepoznal. O:)
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek