OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
http://www.youtube.com/watch?v=N4K6Wnk3xgU&feature=related
Jo, na druhým místě bude jubilejní stá švédská trojka Heleny Zeťový.
Karlovy sedmdesátiny jsou třeba hudební událost století (mají o tom jasno docela brzo, děsím se, co bude na osmdesátiny)
http://www.goja.cz/goja/intro.jpg
Fakt absolutne nechapem nadsenie vacsiny posuchacov nad tymto albumom. Nieje to zle, ale ze by black metalovy album roka (podla V-Dura)...vidiet ze chalan ma svoje styly trochu inde. Sak Now Diaboical je maximalne black&roll a nie black. Riffy ako od AC/DC iba trochu temnejsie, o melodickom tremolle z cias Nemesisu sa moze posluchacovi iba zdat. Ja tiez nemam black ako hlavny styl, ale kvalitne veci ocenim. Od Satyriconu je podlamna zasadny album Nemesis Divina, ktory povazujem za jeden z najlepsich black abumov. Ak je Now Diabolical najlepsi black album roka,potom Nemesis je asi nejlepsi album 2.tisicrocia...
Já mám taky rád dá se říct všechny etapy vývoje Satyricon (a to se u moc kapel nestává). Sice poslední "Age of Nero" považuju za asi nejslabší kousk v diskografii, ale i tak obsahuje několik hodně našláplých vypalováků, co to umějí na koncertě nakopnout. A Now, Diabolical je podle mě vysoká škola, přímočaré, úderné, hitové, když do toho člověk pronikne tak i atmosférické.
to je přesně to co mají VELKÉ kapely - procházejí vývojem etapama a každá je skvělá ale pro někoho jinýho - to sou Mayhem, to jsou Satyricon to je Metallica to sou Led Zeppelin to sou Deep Purple apod------------to je ta velikost kapel vývoj genialita - sem hrdý že Satyricon nestjí na místě miluju je - mám rád ten přístup k hudbě velkých kapel - nemám rád uplnej underground
Ja pokiaľ mám pravdu povedať, neprejavujem prehnané sympatie ani k jednému z posledných troch albumov Satyricon :-)
Obdobie pred "volcano", tak to už je iná reč :-)
Aj tak mi z tých albumov posledných troch prišlo najsympatickejšie Volcano :-D
Z mé strany k tobě nápodobně:)
Allegor: toto je jedna z mála tvojich výrokov, ktoré mi nejdú až tak proti srsti :-D
Nene, pro mě jasnej černej bigbít, takovej podle hesla sex, drogy, rock´n´roll...a trocha toho černokněžnictví k tomu. Prostě muzika pro nějaký sedánky spolku dekadentních umělců v nějakým sklepním pajzlíku:))
to je black metal? som mal pocit že tie posledné tri albumy sú crossover :-D
jo jo jo jo takhle nějak má znít temnej black metal v roce2007-08-09 to nestárne - energie, super image, devastující zvuk
Nemuzu si pomoct, ale me tenhle black'n'roll nejak zacal bavit.
nejlepší deska na světě
Nemuzu si pomoci, ale me tenhle black'n'roll moc nebaví.
hovnovoberli: podle mě kulhá na všechny 4 prvé počiny, ale i tak fajn deska to je
gotta: :-D trefné
lead gutar: ...a nebo by mohli Linkin Park klidně odehrát koncert se Satyricon, ale ti kluci bez čepic do zadu by na ně určitě neskákali.
mě teda přijde, že alba Volcano a Now, Diabolical vůbec nejsou black metalová. furt všichni píšou o tom že se vrátily zpět ke kořenům ale mě to tak vůbec nepřipadá - spíš to směřuje k modernímu zvuku a metalu do hitparád, klidně by mohli odehrát koncert s Linkin Park a ty kluci v čepicích dozadu by na ně skákali
ALE DESKY SOU TO SKVĚLÝ A JÁ JE MÁM MOC RÁD ALE NENÍ TO BLACK METAL
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek