OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Taktéž mi nezbývá moc času poslouchat něco jiného... Po měsíci je více než jasné, že "Hrimthursum" JE nejlepší black/death metalové album od dob "Storm Of The Light´s Bane". O tom žádná.
LORD: jj, severská scéna /a především ta švédská/ má svoje nezaměnitelné kouzlo. Když si vezmeš black/deathové nahrávky z jiných končin (poslední dobou je na vzestupu třeba Polsko, pobaltské státy nebo i Řecko) tak jim vždycky něco chybí. Pak si pustíš něco ze švédské produkce a najednou to tam je... ten severský feeling je naprosto esenciální složka. Hlavně debuty kapel z let 1993-1997 jsou jím doslova napěchované...
btw: zkoušel si ty kapely co jsem Ti doporučil minule? /SACRAMENTUM, NOCTES, DECAMERON, LEGION, NECROMICON.../
MEPHISTOPHELESS se mi nějak světoborní nezdají, v rámci německé scény jsou ale i přesto ohromný nadprůměr...
Hej to je řež. už to poslouchám zase.
dobra recenzia :-) a odporucam tym dvom odvrhlikom si to prepocut este minimalne raz a rovno cely album , nie len dve skladby , a ako som uz pisal minule ETERNAL WINTER podla mna naj naj... , album uz pocuvam zhruba jeden mesiac a fakt nema chybu , v poslednej dobe totiz nevyslo nic co by mu mohlo konkurovat a to mam zmapovanu celu seversku scenu a pochybujem ze niektora USA-kapelka dokaze zahrat nieco taketo , jedina kapelka ktora ako tak dokazala zahrat hudbu na tuto notu bola nemecka MEPHISTOPHELESS
Jak black/death moc nemusim, tak tohle album mě posadilo do křesla.
Přesně tak, poslouchej a uslyšíš
jen zkoušejte dál hoši, zkoušejte...
jj ja tiez, som nedokazal dopocuvat ani prve dve pesnicky z albumu :)
teda na 9,5 a zhaveho kandidata na dosku roku nic moc...skusim to ale este raz
no tak nevim. stahl jsem si 2 pisnicky z jejich webu a teda nebere me to
Louža: gratuluji!
tak to je skutečně štěstí
Tohle album se líbí dokonce i mně a to se mi většina takovejhle alb vůbec nelíbí.
adepti
Necrophobic - Hrimthursum
Zyklon - Disintegrate
Opravdu zatim v teto oblasti opravdu nejlepsi alba roku. zrovna si vychutnávám Hrimthursum a je to neuvěřitelně skvělé
Tak po tomto sa asi poobzerám!
jednoznacne album roku 2006 cloveku sa po vypocuti tejto lahodky zdvihne nalada niekolkonasobne a neveriacky kruti hlavou ako sa da natocit tak klasicky album a zachovat si atmosferu dob minulych nadhera nadhera nadhera
a pritom mat dokonaly cisty sound bravooooooo
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek