Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
tam už je delší dobu, ne? jinak se dívám, že chystají zase nějaké koncerty po ČR/SR, to je dobrá zpráva :)
Thorn: Hned v zápětí mi ho jeden dobrodinec na MJC zaslal. Na co konto když nemám potřebu mypace používat... Sorry, že jsem tu otravoval.
BTW: Asi všichni víte, že Léo Margarit se stal novým bubeníkem Pain of Salvation, že? ;-)
tak si ho zaloz, ne? zaberie ti to menej casu ako keby ti to niekto stahoval a uploadoval
Zdar, je tu někdo kdo má Myspace konto? Hledám na netu a nové Promo "61" jsem nikde nenašel...
Na myspace ho mají ke stažení, ale jen pro ty co jsou přihlášení: http://www.myspace.com/zubrowskametal
Prosím stahněte to někdo a hoďte pak třeba na uloz.to Předem díky... K8!
dekuji svemu tiskovemu mluvcimu darkmůře, dyztak moje adresa je www.metalistajakcyp.biz :-))))
super album velmi dostojny nasledovnik NASUM s prichutou dilidzerou
JJ. Vo Francúzsku vznikajú teraz podobné spolky ako huby po daždi.
Metalysta Jak Cyp(bizzaro)
co je to MJC?
ehm, a recka na tuto placicku i u nas na MJC :)))
taky mrzi...
.. ze sem je nevidel, ale byl sem v Londyne a videl tak Manthas s Marthusem :/
... a moc pěkná destička...
škoda, že jsem na ně naknec nepřijel do tý Prahy...
hele, další přeběhlík...
Dávam pochvalu!
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
Vložit diskusní příspěvek