NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
A Matter of Life and Death [...] is the first album in Iron Maiden's almost 30 year career to enter the U.S. Billboard charts in the top 10, and has seen significant chart success in many other countries.
album , ktory opat v predaji nedobehne ani dance of a nie to este brawe new world, uz chyby kreativita.
Tailgunner007: A ty Hamplikare absolut z matice Cechoidni?;) Zdraw, ty si taky metalopolak?;) Co ty na novou placku?
To Third Horseman
Ať mě Eddie oběma samopalama prostřílí jak koroptev, že ty jsi ten "Strouhač" z Baťova města a budoucí mediální mr...éé teda žurnalista? :-)))
Líbí se mi , že se zase rozproudila diskuze.
Je fakt, že na přolomu 70/80 let opravdu stačilo ve většině případů hrát s drajvem. Po frustraci z nehybných titánů typu Yes, Deep purple, Nazareth, Uriah Heep davy šílely při punkové revoltě. O pár let později při NWOBM, ale ty kapely na rozdíl od punkerů uměly hrát. Faktem je že, dnes musí kapela umět o dost víc, aby se dostala do podvědomí posluchačů. Ovšem faktem také je, že po většině kapel z té doby ( 70/80léta NWOBM) už něštěkne ani pes, natož přísný kritik. IM je jedna z mála, která se od začátku udávala tón a nestala se trapnou po pár letech. I dnes je úmrtnost kapel dost velká a poměr nadějných/úspěšných o dost horší. Ale naštěstí se pořád množí a je to super(např. Mnemic, Communic,Porcupine tree, Haunted atd. ). Hodně štěstí, mladí dravci...
Ahoj
vike: OK, vynecham meziradkove uvahy;) Ono netreba zase brat vsechno moc vazne, ale vseho s mirou (jej to zni ale mentorsky;)
3rdhorseman - staci necist mezi radky a nedomyslet neco, co v tech mych blabolech neni...
pozn. co posloucham je napr. v mem profilu (tusim je ale pristupny jen pro registrovane)
Thomas: no ja si prave myslim, ze pred 25ti lety nemusela kapela vykazovat extra davku talentu, jelikoz kapel ktery hrali tento typ hudby moc nebylo. takze stacilo precizne odehrat 3 akordy, v pulce stopy to transponovat o ton ci dva vyse, a lidi vas meli radi. dneska je to jinak. jednak precizne umi hrat uplne kazdej (v porovnani s dobou minulou) a druhak je tech kapel milion a pul. a ted si budu protirecit, ale musim uznat, ze prvni album IM povazuju za dosti napadite. od roku 1988 to slo s IM z kopce.
Ale k veci by obcas nejake to echo nezaskodilo... Treba nejaky ten orietntacni vycet oblibene hudby by o vkusu mohl neco vypovedet. A ne ze ne;) Taky muzu o nekom rict, ze kdyz posloucha to a ono, ze je zapskly, zpatecnicky nebo ze si 30 let sedi na vedeni...ale nevim, co je na tom za hrdinstvi.
Thomas: To není o tom, co vike poslouchá. Vike neohrnuje nos nad hudbou, kterou máš rád. Vike pohrdá vším kromě sebe samotného a sem si chodí společensky zaexhibovat. Dejte mu tu možnost.
Beru, Vike.
V diskuzním fóru mohou zaznít nejen profesionální postřehy, ale také obecné úvahy o tom, co každý rád poslouchá a jaký má názor na věc. Nejen z úzkého pohledu toho konkrétního alba, ale také, proč třeba někdo sebere odvahu a pošle svůj názor po síti do světa....( zvlášť u někoho, kdo se narodil v 60. letech minulého století :-))))
thomas > to prece nema nic s polecneho s tim, co kdo posloucha... uplne stejne byste se mohli bavit o zivocisne vyrobe, korenove zelenine, indickych filmech...
Dobrý.....:-))))))))
Thomas, u vikeho priamu odpoved na otazku necakaj, maximalne sa dozvies, ze pocuva flussor :))
Poslyš Vike, co vlastně posloucháš? Pochlub se...
Mě byt zajímalo. Já jsem kdysi taky ohrnoval nos nad totální starobou ze 70.let. Jen jestli se situace opakuje....
stredovek neskoncil, stredovek trva...
A co je hlavní ... na nic si nehrají !!! Prostě muzika je baví a je to vidět.
re: Yossarian
Netvrdím, že je to album roku, kandidátů je víc. Tahle deska je ale velké překvapení pro všechny, kteří se pomalu smířili s tím, že sice moc velký pokrok nezažijí, ale každou další placku koupí
( taky od svých oblíbených autorů kupuji další a další knihy...). Na téma začínajících kapel, kteří jsou sice dobré, ale svět o nich neví jen to, že totéž zažívali Ironi na začátku 80.let( jejich koncertní frekvence byla tehdy dost hektická). IM byli a jsou kapelou, která má opravdu grády především na koncertech. Ať je názor na ně jakýkoliv, takové spojení talentu a pracovitosti má jen málo kapel.
To Ozzy
místo Katatonie jsem si sehnal DG Opeth (skvosty) a celou DG SymphonyX. To je mi jaksi bližší...
British Wave
Iron sú hudobnou legendou. To jednoznačne. A aj preto som cakal od ich albumu viac sily. Piesen Reincarnation of Benjamin.... je pre mna šlap do hovna--pripada mi ako klon Rammsteinu. Ich album na neprekvapil, maju stejne postupy... Ale ináč- hodnotím 6/10.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Vložit diskusní příspěvek