CHIENS - 1.8.7. MYSELF
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
vike: On to nekdo naznacil, ze posloucha jen rock/metal?
ja myslel ze jsi pravnik a ejhle, psycholog ;-)
juj, vike to zase všem nandal
on jediný totiž poslouchá i něco jiného než rock/metal
kvlt jako vždy
vike: ty šoupej nohama když se bavi zasvěcení:)
jeste ze (alespon pro nektere lidi) neexistuje jen rock/metal... vase starosti bych fakt nechtel mit :-)
feeling nove desky delaji klavesove podkresy, byt totalne jednoduchoucke... bez nich by ale deska bylo polovicni...
yossarian: tezko rict jak bys po 30 letech aktivni muzikantske cinnosti komponoval ty, ja, kdokoli jiny... Iron Maiden byli dlouho na vrcholu a trvalo by dele, nez by ze sebe udelali sasky podobne jako Metallica nebo Manowar. Nestoji na miste, jdou si po svem s novymi i starymi fandy.
Proc jedou na koncert s polovinou novych skladeb a nikdo nehazi na podium vajicka, protoze neslysel Running Free? Proc nejsou kapelou u ktere clovek opravdu ceka na koncerte jen na ty stary pecky? Protoze jde videt, ze je porad bavi co delaji...
závislost
Re: Yossarian
Poslyš Yossi, je jasné, že tady je každý Ironama poznamenaný. Pro mě a možná i pro další je určitě měřítko kvality po kolika posleších skončí placka na polici s ostatními cédy a jestli se k ní ještě vrátí. Já se zatím nenabažil a pořád nacházím nové věci - tu harmonie, jinde riffy, rytmiku atd. Tohle se mi u Ironů stalo naposledy u Piece of mind, Number of the beast a Iron maiden 1 . Myslím desku jako celek - u dalších pouze vybírám drobky z vaty
( viz. Powerslave, Fear of the dark atd.)
Je to jak s holkama, někdo rád blondýny, jiný zase brunety. Ahoj.
ja teda po delsi dobe, co tuto novou desku od Iron znam, porad nechapu tak pozitivni ohlasy. jasne ze jsou fanousci ironu radi za to ze nemusi poslouchaj stare desky porad dokola, nicmene tahle deska neni v nicem lepsi, vyjimecnejsi, pokrokovejsi, ani progresivnejsi, nez predchozi desky od ironu nebo od bruceho, to je jedno, a proto znova rikam, ze kdyby tahle deska vubec neexistovala, nic by se nezmenilo, slo by se dal uplne stejne jako pred touhle deskou.
přesně tak, ač dlouhý příspěvek, přečetl jsem až do konce:)
Nazdar a napíš ešte niekedy.
Solitérů málo, kde hledat další?
Každý z nás má určitý hudební vývoj. Ze začátku hltá vše nové, podnětné co se do uší vejde, pokud možno hudbu s "koulema" a hlavně čím více tím lépe. Posléze si člověk uvědomí, že originálních kapel je moc málo,plagiátorů mnoho a tak pátrá dále - kde mají jeho oblíbenci kořeny. Dopátrá se kořenů, provede selekci a je na bodě, kdy ví své a už jen toužebně očekává buď vzácné narození nové originální kapely,doporučené kapely o jejíž existenci nic netušil (většinou mimo komerční hlavní proud) nebo další dobrou fošnu svých oblíbenců. Nechci ze sebe dělat starého páprdu, je mi 40, ale od dob, kdy jsem se na začátku osmdesátých let posadil na zadek ze Zdi od Floydů a Number of the ... od Ironů, jsem toho naposlouchal celkem dost, ale... Ironi překračují padesátku, Floydi šedesátku (a naživo je už znovu asi neuvidím), Metallica už další Master of puppets nevydá - kdo se odváží usednout na zvolna chladnoucí trůny? Anathema po Floydech?Tiamat mohl, kde je dnes. Kdo po Peteru Gabrielovi, U2, Judasech, Jethro Tull atd... Važme si originálů, je jich málo a šplíchnout ostrou slinou nad další fošnou starých páprdů je sice někdy "in" , ale buďme rádi za tyto jistoty. No dost. jen jsem se trochu rozvášnil nad některými příspěvky do diskuze.
P.S. Nejen staříci solitéři , ale i mladí dravci tvoří kompaktní tým každé sbírky desek. Já tedy miluji seveřany - Soilwork, Pain of salvation, Opeth, Green carnation, Borknagar. Taky krásné šílence typu Dewina Townsenda, germány Haggard, jako náhradu za Floydy na večery u dvojky vína mimo Anathemy Antimatter, Ayreon, Arena - je toho spousta - prostě muzika je buď dobrá nebo špatná. Jo ještě : " A Matter Of Life And Death" u mě za 10/10. Tak ahoj zas někdy příště.
Velice pekne vyjadreno
Starší, ale ne staří
Vždy mě fascinují dinosauři, kteří se vzepřou předem danému očekávání ( jsme tady už 30 let, lidi naše desky vždy koupí, káru pořád táhneme dál, sice smrádek, ale teploučko...) a dokáží překvapit. Nic víc než irons klasiku jsem nečekal, ale tohle je šok. Takhle jsem irony už dlouho neslyšel. Zvuk, barvitost hudby a jak to říct... "progrese"! ale v kontextu ironů , ne Dream Theater, Pain of Salvation atd. Tam ambice kapely nesahají, ale přesto volám bravo! za její boj proti zatuchlině a pohodlnosti.
UP THE IRONS!
Je to bomba ,nechápu,jak po tolika letech můžou přijít z něčím tak úžasným,jako je tohle album,je to až k nevíře.
Iron Maiden jsou prostě stále na heavy metalovém trůnu!!
To je slovo chlapa
je to fakt drsny album...........maiden jsou rozhodne lepsi nez naci manowar
Mature Women Anal Rape and cumed
Ále prosím ťa, až taká tragédia to zase nie je. :O)
A navíc ty kecy o "rockové instituci".... Já se pobleju. Tohle je anál.
EMI
Francouzský vyhlazovák. Nahrubo nemletý torza grindcore, fastcore a powerviolence v dokonalém poměru. Deska, která vás nenechá oddechnout. Nesmlouvaná, rytmicky neskutečně nadupaná s mixem podepsaným Kurtem Ballouem.
Bavorští BLACKEVIL jsou takový Eintopf stylů tvrdšího metalu. Je tam od každého trochu, nejvíc heavy a thrash, ale i dalších ingrediencí jako speed, black, death. Jsem ve stádiu rozvažování, zda je za tím složitější koncept, nebo je to jen Eintopf.
Příjemně energický, hravý a silový progresivní metal plný i výrazných melodií. Hudba nezastírající inspirace u CONCEPTION nebo KAMELOT, perfektně prezentovaná a doplněná dominantním vokálem ve stylu Roy Khana. Cílová skupina je tím jasně definovaná.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Minule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Vložit diskusní příspěvek