MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mě se líbí jejich konzervativní ráz, viz poslední Queensryche, ti to tam fakt odsrali. Yes sir, shit sir!:)).
Recenzie na metal-archives sú predovšetkým často mimo...
Na metal-archives to vidí podobně 12%:(. Jdu si to poslechnout!
já s tebou souhlasím...
Já teda vim, že se mnou spousta skalních nebude souhlasit, a taky Exodus tak nějak moc nežeru (což je divný, protože BBB jsem tenkrát žral docela dost). Ale nemůžu se zbavit dojmu, že je to tak nějak "zbytečnej" počin, to je všecko.
Zpěv byl na tý starý placce všelijakej, což o to, ale jestli to nakonec s tim neni tak nějak i vono? Já si zrovna dneska pustil cestou do práce LTBB fakt hodně naplno, jestli z toho něco nevydoluju. Hutný to je, ale takový placatý zároveň a energie tam proti prapůvodnímu počinu neni ani polovina.
Jasně, je to muj subjektivní názor.
LTBB - samozrejme, ze to prumysl je, jako v konecnem dusledku v podstate vsecko. Smysl si v tom kazdy musi najit sam. Na puvodni nahravce me neuveritelne iritoval ten baloffuv zpev, proste to neslo prekousnout, muzika samozrejme byla skvela, zvlast kdyz jsem to slysel se Souzou. Takovyto re-master dodal album zase jinou tvar..
No já nevim. Když si vemu LTBB, tedy starou klasiku v novém provedení, tak mi to přijde pomalu jako svatokrádež. Podle mě se zavedená továrna na nudu rozhodla znectít poslední zábavnou věc, co kdy vydala.
O tom to přeci taky je, ne, tyhle starý kultovní fláky, o zlehka rozvrzanym zvuku a zpěvu, kterej snad neni na sto procent, ale o to víc masa a krve v tom člověk najde. LTBB je proti tomu obyčejnej průmysl.
Let There Be Blood je presne ta verze Bonded by Blood, kterou jsem potreboval. Konecne prijatelny zpev do tohohle thrashoveho uraganu. Osobne tento predel vitam, protoze puvodni verzi mi kazi puvodni zpev.
Včera jsem poprvé slyšel novou verzi. Dukes by měl dostat Grammy:-). Famózní výkon. Celkově výboný počin.
Mne sa zdá tiež Dukes lepší ako Souza, ale najhorší spevák bol určite Baloff
už podle nicku je to jasné ;o)
Pre mna naopak!
Dukes > Souza
Sežeňte tak dobrého thrashového zpěvka jako je Dukes (mnimum metal-coru v projevu), budeš mít problém. Myslím si, že Dukes je velmi dobrý. Obrovský profesionál. Navíc se stále zlepšuje. Souza reprezentuje thrash staré gardy, tj. je to osobitý vokalista, sotva napodobitelný (pro mne osobně rovněž skvělý; i v onom nespoutaném vokálu podobného střihu spatřuji onen punkový punc, jenž je pro thrash příznačný), nicméně pro většinu mladších fans s vybroušenýma ušima však přijatelný jen stěží.
Presne tak,Dukes je vcelku dobrý,ale nie je moc osobitý.Kdežto Zetro Souza má fakt dosť svojský vokál a je ho veliká škoda.
Tak to má tak asi víc lidí..spíš mi jde o to, že Souza byl takový osobitý. Určitě jedno z poznávacích znamení kapely. Dukes je jenom obyčejný průměrný metalový křikloun. Ale chápu, že to má někdo úplně naopak...
Mě kroutil ušima vždycky Sousa. Strašnej zpěvák.
Mně se ten zpěv moc nezdá. Já teda Dukese nemusím vůbec, ale v některých skladbách (např. And Then There Were None) mi ten vokál přímo kroutil ušima. Tohle měli vydat ještě se Souzou...
Mne sa to páči viacej ako originál, lepší spev, lepší zvuk!
Bude recenzia na nove Bonded ... Let there be Blood?Je to paráda!
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek