OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Kofolka: FAIL
Slipway fires je lepsi nez #2, ale na "vysin" Up all night asi tezko dosahne.
Jinak je tohle skupina, u ktere nevim proc ji vubec posloucham. Klidne by se dala zaradit mezi "dozens" podobnych, ale je tu porad neco co ji pro me dela dostatecne osobitou, ale zatim nemuzu prijit na to co to vlastne je..
Jinak co recenze na # 2, tak souhlasim, ze renesance kytarovek je osvezujici a dodavam, ze prospiva a vsem zanrum nejen popu...
Vono to je asi neco jinyho, umet na kytaru(jiny nastroj) a slozit pisen, i kdyz podobnou nejake starsi. To, kolikrat muzeme rici kycove, pisnickarstvi je snad kazdem z nas - nez ze sebe nechat udelat vopice a behat po podiu a rvat no, no limits - haipa, haipa... temto borcum jsem nikdy sance moc nedaval - uvidime zda-li Razorlight budou mit delsiho trvani..
indie rock
no...evidentne nevis o cem mluvis kdyz reknes ze razorlight je pop....je to indie rock ty barbare!...dle myho v popu nic zvlastniho neni jak rikas, jedine komerce a komerce...fuck pop
No vidíte a mě to přijde jako frikulínská a pěkně pozérská recenze plná rádobykultovních shit-hlášek :D Ale je fakt, že proti zde obvyklým (a občas poněkud sucharským) recenzím je to změna...
kvalitná hláška:
Když ze sebe shodíte pár mindráků, popíček vám roztáhne nohy jak žádoucí krasotinka a vy se v ní můžete topit a objevovat „mnoha-dimenzní“ požitky.
kvlt recka
super poctenicko
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek