OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
No ja veľmi nadšený nie som :) Je to iba pekne zrekapitulovaný Epic, ktorý tiež niektorými momentmi vytáčal :)
je pravda, ze to neni nic objevneho, ale moc prijemnou atmosku to urcite hodi..asi bych pod 7 nesel.
som pozeral na nete a hodnotenie sa pohybuje tak od podpriemerneho albumu po dost dobre album (3-8/10). dost velke rozdiely ...
m_h: me se to hodne libi, hodne jsem se tesil a zatim zklaman uricte nejsem po 2 poslesich.
bude recka na universal v dohladnej dobe? a bude viac ako 5/10? :-D
6/10? To si děláte srandu, ne? Moje oblíbený album.
Já jsem "Damnation" slyšel snad 20x, či co já vím, a nejméně 20x ještě uslyším. Dokonalost sama!!!
Hail Opeth!
ach jaj
Ja to album nikdy uplne nememiloval, zato si ho obcas pustim, protoze ma nenapodobitelnou atmosku a to v zaplave vsech moznych veci neco znamena...
Bohuzial s odstupom casu takisto musim suhlasit s Noisym, co sa Damnation tyka.
mě se Damnation hodně rychle oposlouchalo, takže si ho dneska už vůbec nepouštím :-(
souhlas s Dalasem
o Damnation tu uz raz debata bola, ani som netusil, ze sa s Dreckusom takto vzacne zhodneme :)
kazopadne dufam, ze sa tato moda prilis nerozsiri.. napadlo MI, ze po pokuse GREEN CARNATION sa ostatne kapely budto fakt posnazia, alebo sa na akusticky napad radsej uplne vykaslu :)
Náhodou Damnation je super, narozdíl od této příšerné nudy.
podle recenze mě ještě napadlo, že to bude asi tak "duchaplné" jako akustické album opeth...
shnoff: ?? ...když někdo kafrá ohledně mých domnělých názorů naprosté hovadiny, které se dají navíc velmi jednoduše vyvrátit, tak to se nechám "vyprovokovat" vždycky :))
Suhlasim s Shnoffem.
drecku, drecku, zase ses nechal vyprovokovat:-))
Mne sa Vintersorg páči, aj keď novinku som ešte nepočul.
pořád mi není jasné, odkud se některým zdejším ňoumům uhnízdil v hlavě názor, že je pro mě ulver (potažmo garm) nějaká totální srdcovka :))
i když se mi většina jeho věcí samozřejmě líbí...
jinak k tomu mildovu výkřiku se dá akorát dodat, že archaic course a quintessence s garmem nic společného nemají, jak lehce naznačila mora :p
a třeba http://www.metalopolis.net/art_discussion.asp?type=all&articleid=2709
a ještě bych rád mildu upozornil, že je kromě jiného úplně offtopic
(tolik z mé strany k milouškově odbočce, přenechávám prostor zasvěceným k diskusi nad zcela jistě mrdkózní novinkou borknagar :))
a co na to znalci z Liberce?
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek