MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ano, to byl. Velká ztráta. RIP.
storm thorgerson umrel:
http://www.blabbermouth.net/news.aspx?mode=Article&newsitemID=188923
RIP, bol jeden z najvacsich
t t to to to mám pře přece říct říct já...
Secret Society je vynikající deska.
ale kluci, té ironie už bylo dost ne?
nebo.......?
vynikající deska
neuvěřitelné, jak zdánlivě obyčejná hardrocková deska dokáže královsky zabavit a udržet na cca 30 poslechů... a nemám pocit, že by se nějak oposlouchala... prostě fantazie
Výborné album,co píseň to klenot.
Doufám,že příští album je vrátí zpět na výsluní.
tak se nám to krátí hoši a děvčata a co jsem tak hledal, setlistu se nedostává žádných změn
myslí si, že to spraví poslední skladbou... jsem taky překvapený absencí stormwind, cherokee a možná bych bral i danger on the track nebo coast to coast... což taky hrávali
Ani mne sa ten playlist nepaci. No listok uz mam kupeny.
Nějak málo věcí z 80´s ne?
Postrádám - Stormwind, Open Your Heart, Cherokee ...
oficiálně avizovaný setlist pro turné k Secret Society:
01. Secret Society
02. Always the Pretenders
03. Getaway Plan
04. Superstitious
05. Seven Doors Hotel
06. Let the Children Play
07. Flames
08. Sign of the Times
09. Carrie
10. Love Is Not the Enemy
11. Ready or Not
12. Girl from Lebanon
13. Start from the Dark
14. Yesterday's News
15. Rock the Night
16. Got to Have Faith
17. Let the Good Times Rock
18. The Final Countdown
takže předpokládám totožné i pro Prahu 31.1. :o)
už mám lístky na leden!
Díky Honzo za kvalitní recenzi, skvělý album, teď neposlouchám nic jinýho. Těšil jsem se na tohle album od Start From The Dark, protože jsem tušil, že bude ještě lepší, a ono opravdu :-) A nakonec bych ho skoro propás, nebejt recenze.
A to jsme kdysi při poslechu juropáků vrhali do pytlíků :-)
nie je to jeden z tých zbytočnejších albumov? neviem, mám pocit, ako keby tento comeback bol robený nie kvôli hudbe, ale kvôli, prachom...
bravo!
hned ze začátku musím říct, že europe patří, stejně jako helloween, k mým srdcovkám největším.. na tohle album sem se opravdu neobyčejně těšil, a po jeho poslechu sem den za dnem čekal, co se o něm objeví zde..
s recenzí se dokonale ztotožňuji.. joey tempest opět dokázal, že patří k nejlepším zpěvákům, co chodí po světě, zvuk je vynikající a skladby, to nejdůležitější, jsou opět lepší a lepší, vyzrálejší, a přesto (nebo pro to) stále více melodičtější, jen tak nějak složitější, méně stravitelnější a o to kouzelnější.. album nabité střelným prachem v podobě devadesáti procent alba, jednou překrásnou srdcebolnou baladou a závěrečným opusem..
bravo pánové, bravo..
damien silverwing: nenech se zmýlit, verze Europe má jiné ambice
"Let The Children Play" ? Ten název trochu zavání Katapultem....
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek