THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Mne sa pačia obe sagy rovnako.Ma to krasnu atmosferu a vyborne prepracovane vokaly.A taktiež to ma taky feeling do 60-70 rokov,do art-rocku.
nakoniec davam sage 9/10 ... ale je to fakt velmi divne. vsade tupe odrhovanie, omielane mytologicke texty, ale nejako ma to chytila a som zistil, ze to ma vlastne svoju dusu a oba diely tvoria celok plny lasky a nadhladu. naozaj to neviem vysvetlit.
inak na neonism su tiez vo velkej miere tu vsade okolo vycitane blackove pasaze :-D .
krása
Tak toto sa podarilo.Uplne to splňa moje predstavy o spojení norskych ľudovych tradicii a podstaty "solefaldovskej "avantgardy.Toto album pôsobí niekedy až drzo.Myslim hlavne inštrumentalnku Underwold.Po prečítaní jej nazvu som si predstavoval čokoľvek len nie to čo sa s toho nakoniec vykľulo(viking jazz? :)).A v tom je vlastne podstata Solefald.V momente prekvapenia.Tiež som zvedavý čo to bude nabudúce.
jo, tak to jo , hehe :)))
som tam zabudol dať smajla, som to myslel zo srandy
no, hlavně ne akustické album, nebo bych už začal přemýšlet o tom, esli nejsou Solefald maskovaný Borknagar :D...
a myslím, že mají na víc
rolo
Jasny. Ja nevim. Mozna jsem namlsanej, ale na to mam pravo, zadat od nich maximum, ne? Ale je to jedno, stejne jim budu fandit dal.
podľa mňa natočia akustický album
nabuduce natocia nsbm album
vlk
No ja som to myslel tak, že by som bol sklamaný keby po tejto dvojdienej ságe, aj keď výbornej, prišli z ďalším vikingským albumom. Red for fire, Black foe Death považujem za veľmi podarenú epizódu v kariére Solefald. A obdivujem ich, že po zaslúženom vybudovaní si renomé špičkovej avantgardej kapely sa odvážili spraviť takýto do iástej miery tradičný a koncepčný dvojalbum. Ešte raz zopakujem, že som veľmi zvedavý s čím prídu chlapi nabudúce. Som si na stopercent istý že vikingská tematika je pre nich už týmto dielom uzavretá a ostáva sa tešiť s čím nás prekvapia nabudúce.
Jste hoši díky předchozí hudbě Solefald namlsaní a teď zbytečně kritičtí zdá se mi. Zpěvák Ulver mi tam nevadí, naopak. A ten saxík zase, mňam..
a este jedna pripomienka...
slovne spojenie "silver dwarf" ---> du blejt
rolo - [3.1.2007 21:20]
fakt je to tak skvělé???
tak o tom se poohlédnu a snad si to musím i sehnat
Roland ma pravdu?
Ma pravdu v tom, ze je to hrozne moc super, ale uz by toho mohli nechat, jo? :) S tim pak souhlasim taky.
roland má v podstate pravdu.
Ale výborné sú obe časti, trošku radšej mám asi červenú, a hlavne Archangelom spomenutá vokálna stránka je dychberúca. Podľa mňa bol celý tento koncept výborne spravený a už sa teším s čím prídu chlapi nabudúce. Myslím a dúfam že zanechajú vikingskú tematiku, ktorú vyčerpali na tomto dvojalbume a určite to stačilo. Myslím, že od nich môžme čakať hocičo. A strčím ruku do ohňa za to, že to bude určite kvalitná hudba.
Island
Jak Solefald opravdu muzu, tak prvni vyprava na Island me vubec nenadchla. A kdyz to tak ctu, druhou si snad ani neposlechnu.
no , tak mě první Part nevzal vůbec, na druhém se mi líbí asi dva songy, takže je pro mě lepší :D...
*trilogia
ona to nemala byt triologia?
ihmo horsi ako Red for Fire, az prilis casto sa opakujuce motivy, co mne osobne sposobuje nemoznost stotoznenia sa so skladbou, lebo nikdy neviem, ze ktora to je (kostrbato napisane, ale snad pochopite...;)
inak po hlasovej stranke skvele dielo!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek