MÚR - Múr
Pětice mladíků, co na obalu alba vypadá jako chlapecká kapela z devadesátek, vybublala z islandského podzemí s pozoruhodně vyspělým materiálem. „Múr“ se pohybuje někde na pomezí progresivního metalu, doomu a post-metalu. Výborné album.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nedopadlo by to dobře, takže určitě ne. Já věřím, že se toho nakonec někdo z redakce ujme :-)
Takže nic? :(
Já jsem myslel, že už jsi na mě s Coroner zapoměl :-) Pořád jsem ještě v sobě neobjevil spisovatele. Ale dneska si mě potěšil s Forbidden, i když s tvým pohledem na nový album se až tolik nestotožňuji. Škoda, že nechceš napsat recku na Distortion, to by bylo u nás doma radosti.
Natias: Jak sis s odstupem roku ujasnil ten profílek diskografie CORONER, který tady schází? Já bych ho uvítal - pět odstavců, pět alb, rozhodně by to bylo přínosné, nechceš to tedy konečně napsat? Ber to jako vyjímku a pouhé zajímavé spestření své čtenářské role...:-))
není těch vyjímek na neschopnou kapelu přece jen moc?
co chcete, povedzme si narovinu ze sodom bola vzdy priemerna skupina neschopna natocit album ktory by bol pecka od zaciatku do konca a nie len omacka z 95 %. cest vynimkam persecution mania, expurse of sodomy, agent orange a hadam este trochu better off dead. ale furt su lepsi jak agro tankard pro opile vydlaky :))
Stray: Jedno arabske prislovi pry pravi: "Kazde rano zbij svoji zenu, kdyz nebudes vedet proc, tak ona ano". Myslim, ze jsi dopadl jeste dobre :-). Chudak zensky.
Stray:
Promiň, ale nikdo ti tady nenadává. Já tě naopak chválím...
Dostal jsem avízo z centrály - prý schytávám nadávky za recenzi, která ještě nevyšla. Nový rekord, tohle už nikdo nepřekoná! :-)
Stray:
Výborně!! Od rádobyznalců hudby je pro tohle album, málo bodů pochvala! :-D
Takže rozčarování se nedostaví....
no
já nevím, ale mě to nový album baví a baví. Minulou tvorbu mám moc rád.. Tady mi přijde, že se pokusili trošku o něco melodičtější kousek a povedlo se. Melodie a pořádný riffy. Hlavně to má drive. Prostě to baví.....
Nemyslím si, před měsícem jsem si konečně pořídil jejich minulé album, zkonfrontoval jsem to s tvou recenzí a dospěl jsem k závěru, že je docela přesná, byť tam slyším dost vlivů, o nichž jsi se nezmínil. Mluvil bych i o progresi, každé album Sodom je trochu (někdy i odost) jiné. Stran hodnocení ... pro mě mají taková alba prostě větší cenu. U mě zas nevyrostli Accept, zatím dobře zahraná prázdnota. Tak 6,5 b.
Patrně budu po recenzi znovu za blbce. :-) Ale pro mě prostě SODOM pokavaď je neštípne nějakej sršáň plnej entuziasmu a nápadů, tak při vší snaze dosáhnou max. vždy na těch 6/10.
Třeba zrovna Hordes u mě dost vyrostlo.
Lidi z mého okolí říkaj, že je to dost pestrý a melodický. Uvidíme, poslechnu si to až z CD.
jony: Nebude. Už je to napsané a jde to ven nejdýl v pondělí.
Hooya: Bohužel, tohle je ten typ kamenýho alba - jako Hordes Of Chaos.
7,5 to tak za měsíc až dva bude
nemá to ambice k růstu? :)
Pak budeš z recenze rozčarován - 4/10 :-)
Ta nová deska "In war and pieces" - to snad ani není možný! Je to bomba!!
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Vložit diskusní příspěvek