Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Já až se bude hodnotit Ride the Lighting a Master of Puppets
Ja tak budem hodnotiť až keď budú Megadeth no a, samozrejme, Pantera. :o)
Piotrescu první bodově hodnotil k věci, tedy 10/10.:))
ale zase overkill su tu stale(aj ked stale menia zostavu) a taka pantera uz si asi nezahra.
Byly časy kdy OVERKILL byl mnohem větší a kvalitnější kapelou než PANTERA. :)) A nikdy bych nečekal jak se to v 90´s změní.
Ano my chceme Panteru!!!
Ozzy: to sme na tom stejně.
Vynikajúce album,ja ho radím medzi mojich top1O!
Vtej dobe keď sme si ho zohnali skoro sme ani nechodili spať jaká jeba to bola!Súhlasím ,že po Horroskope išla hladina dosť dole a už nikdy ,i keď vydávajú vždy solídne veci ,sa nedokázali tak trafiť do doby!Albumy ako Taking Over ,Years... a Horrorskope sú naozaj nadčasové !
To abych se roztrhal. Ale jo...dal bych tak do roka recku na "Cowboys" a "Vulgar".
Stray
OK. Ozaj, čo tá Pantera? Budú aj na ich dosky nejaké recenzie?
Ozzy: Tak potom prozkoumej spíš ranná alba po "Horrorscope", od "I Hear Black" už nic moc...
To už víc užitečnýho uděláš, když svoláš mimořádný plenární zasedání, Gusto
Hmm, Overkill skoro vôbec nepoznám. :o( Budem to musieť napraviť...
Dík, na "Necroshine" tipuju, že ne. Mě se moc nelíbí a OVERKILL tu nikdo moc nežere, ale "Taking Over" a "Horrorscope" bych někdy dal. I když "Never Say Never"...takže vše je možné...
Dobrá recenze, doufám že se tady někdy objeví recenze na Necroshine.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek