Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
variabilní symbol: Rattlehead
0693635083/0800
Má to koule, atmosféru, na debut celke zajímavé stavby skladeb...prostě mě to baví, poslouchám to rád, našel jsem si zde svoje. Neříkám, že je to bůhvíjaká megašupa, s pozdějšími klenoty se to asi rovnat nemůže, leč jde dle mýho o solidní album a byl bych zvědav na názory místního osazenstva:o).
Otázka taky je, jak by KIMB vypadalo, kdyby se Mustaine "nezahazoval" s Metallicou, tzn. že by jeho nápady, co nakonec skončily na Kill ´Em All, Ride The Lightning a mám pocit že i na Master Of Puppets skončily zde. To by bylo zajímavý. Ale to už asi moc přemýšlím:o).
Strayi, ale tak, z lásky k fanouškům-čtenářům:o)))...
no mne sa Killing... nepáči, proste tomu niečo chýba, niečo čo už v sebe Peace Sells a tie ďalšie dosky majú
Pošli 300,-Kč na můj osobní účet a recenzi Ti během příštího týdne vyhotovím. :-))
Jéje, škoda.
Maresz: Nesouhlasím:o).
a ten album ako taký je nič moc
Protože se jí nikomu nechtělo psát, to je snad jedinej důvod, proč tu něco podobnýho neni.
...ještě takovej skromnej dotázek...proč tu není recenze na Killing Is My Bussines?
Mne táto recenzia neprišla moc fajn a hlavne tie kecy o tom čo momentálne autor počúva od Metallicy sú navyše riadne odveci...
Fajn deska i recenze, ale pořád nechápu ty Loužovy narážky na St. Anger, když se ho sám tolik zastával. PÓZÉRE! :o)
Parádní deska.
Koukám, že se tu znova orodovalo za recenzi na Forbidden-Distortion, tak se taky přimlouvám. Doufám, že se zadaří.
nicméně PWNED! ;)
Dobře ty blonďatá hlavo omlouvám se.Nicméně PRO MNE TYTO ALBA JSOU KOMERČNÍ SRAČKY. HOWGH!!!
já tam nikde nevidím napsáno "Load a Reload jsou nejlepší alba Metallicy"...
Pro Marigold-a. Okopiroval jsem ti to,abys to příště našel."Zatímco od METALLICY už dnes poslouchám hlavně skvělou dvojici alb „Load“ a „Reload" Takže až příště budeš stát s otevřenou pusinkou zkus si to přečíst znovu! S pozdravem :-)))
Za ten Forbidden sa prihováram aj ja.
Subeer boduje. Vystihl to presne.
Jak uz jsem psal jinde, tak diky teto recenzi nedelam nic jineho nez posloucham Megadeth.
Muzu s klidem rici, ze me to bavi sakum prask, coz prave o Metle rici nemuzu.
No a jedine co jsem jeste nesjel je prave Risk.
Videl - slysel jsem skaldbu Insomnia na DVD Arsenal ... (tohle je docela prijemna zalezitost, hlavne ty kytarove linky)+ I will be there na zivaku z B.A.(tohle mi zase pripada jako prvni spatna pisen od Megadeth)
Risk si urcite si poridim, to bych nebyl ja, bude tu recenze ?
Kazdopadne panove diky za tyhle retra, clovek docela pochopi, ze zase neni az treba se honit za novinkami, kdyz tu jsou takovy stary poklady.
Dalasi - tyhle retra recenzi maji smysl, tak voe konecne udelej ten Forbidden-Distrotion :-).
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek