Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
od toho jsou jiní experti:-)
nj..:) asi si myslel ze to vyplynulo z pojmu "neoblack"
Hlavně se zapoměl věnovat tvé orientaci a vytříbenému smyslu pro humor.
hlavne je to vsecko pravda vole, akorat nevim co se mu na tom nezda, ze tomu dal 3/10...veci o kterych bych psal takhle krasne jsou na 11 aspon
Radalf: tak to je opravdový kult...
haha, doufam ze tuhle recku uz neprekona nikdo..
z myrrthronth.de, basak to prelozil z reich lengvidže
"Black metal z Česka? Hmm, chutné, super mlátičky staré školy jako Maniac Butcher a Dark Storm ve mně v jisté míře vzbuzují důvěru k tamní scéně. Jak dalece se může líbit, co nám tito chlapci (HD) nabízejí? Jde o nudný neoblack, který má znít zcela nádherně avantgardně. Koutky úst klesají, nálada je u bodu mrazu (ve sklepě), jsem unaven. Tento rozmar (deska) je směsicí blacku, deathu a gotického metalu. Je obohacen vřískotem se zoufalým (plačícím) nádechem, přičemž nakonec vše zní velmi obyčejně a nuzně, mučí k tomu posluchače také různými nu-metalovými riffy.
Náhodně spojený celek s chrochtavým zpěvem pořád dokola, s účelovou líbivostí, zbytek je ovšem chudý průměr a rádoby inovativní. Nepotřebujete svině! "
btw. 3/10
ano, Shnoff je bohužel z formy, za ta léta, kdy se zabýbal je slováckou cimbálovkovou scénou a pořádáním místních LAN party poněkud ztratil kontakt se scénou. Navíc se proslýchá, že se v kanálech schází s Radalfem a osahávají Pařátem Mramor.
Inu, jediné s čím bych z této recenze souhlasil je skutečnost, že si pánové chvílemi vzali skutečně velké sousto.
Ale nevadí, myslím, že nebudu jediný, který má o HD jiné mínění.
zase ten guru Blackmoon :-(
Posedmé a opět neotřelé, napěchované po okraj hudebním dějem, který mě nepřestává překvapovat v hledání neobjevených cest mezi mathrockem a post-náladovkou. Pocta lidem i místům. Hravé, šílené a vtahující svoji neopakovatelnou atmosférou.
Půlhodina emocemi a expresivitou natlakovaného HC papiňáku. Screamo vokál nutně nemusí být pro každého, ale parádně čitelný a průrazný zvuk a značná naléhavost hovoří jasnou řečí. K tomu jeden z coverartů roku. Deska i pro žánrové ignoranty, jako jsem já.
Reinkarnace švédské devadesátkové kapely, která se svého času svezla s proudem melodického death metalu. Staří páprdové se nedávno po dvaceti letech dali znovu dohromady, aby si zahráli už jen pro radost. Možná pro radost, ale zato pěkně zostra.
Polská deska snažící se prodat djent a progresivní metal v jeho instrumentální podobě. Velká spousta hostů, z nichž nejvíce září asi jméno Jeffa Loomise. Výsledek trochu sráží stále stejné postupy, okatě fádní djentové zářezy a poněkud unylé melodie.
Instrumentální projekt frontmana ELDER Nicka DiSalvo je asi přesně takový, jaký bychom od něj čekali. Tedy plný psychedelie a progresivní rockové klasiky, obsahuje ale i plnější stonerrockovou složku. Příjemné album bez překvapení.
Progresivní metalcore, který nese všechna stylová klišé, ale rozhodně mu nechybí švih a tempo. A vlastně je to i pestré, od death razance přes deathcore až po djent a melodické vyhrávky. Výsledek je sice takové načančané nic, ale za poslech stojí.
Irové pokračují ve své vizi neotřele pojatého a math rockem ušpiněného post rocku, jako by se stále snažili vyrovnat debutu, kterým se blýskli již v roce 2009. Opět chybí asi jen špetka, aby to bylo na potlesk.
Vložit diskusní příspěvek