MOGWAI - The Bad Fire
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
od toho jsou jiní experti:-)
nj..:) asi si myslel ze to vyplynulo z pojmu "neoblack"
Hlavně se zapoměl věnovat tvé orientaci a vytříbenému smyslu pro humor.
hlavne je to vsecko pravda vole, akorat nevim co se mu na tom nezda, ze tomu dal 3/10...veci o kterych bych psal takhle krasne jsou na 11 aspon
Radalf: tak to je opravdový kult...
haha, doufam ze tuhle recku uz neprekona nikdo..
z myrrthronth.de, basak to prelozil z reich lengvidže
"Black metal z Česka? Hmm, chutné, super mlátičky staré školy jako Maniac Butcher a Dark Storm ve mně v jisté míře vzbuzují důvěru k tamní scéně. Jak dalece se může líbit, co nám tito chlapci (HD) nabízejí? Jde o nudný neoblack, který má znít zcela nádherně avantgardně. Koutky úst klesají, nálada je u bodu mrazu (ve sklepě), jsem unaven. Tento rozmar (deska) je směsicí blacku, deathu a gotického metalu. Je obohacen vřískotem se zoufalým (plačícím) nádechem, přičemž nakonec vše zní velmi obyčejně a nuzně, mučí k tomu posluchače také různými nu-metalovými riffy.
Náhodně spojený celek s chrochtavým zpěvem pořád dokola, s účelovou líbivostí, zbytek je ovšem chudý průměr a rádoby inovativní. Nepotřebujete svině! "
btw. 3/10
ano, Shnoff je bohužel z formy, za ta léta, kdy se zabýbal je slováckou cimbálovkovou scénou a pořádáním místních LAN party poněkud ztratil kontakt se scénou. Navíc se proslýchá, že se v kanálech schází s Radalfem a osahávají Pařátem Mramor.
Inu, jediné s čím bych z této recenze souhlasil je skutečnost, že si pánové chvílemi vzali skutečně velké sousto.
Ale nevadí, myslím, že nebudu jediný, který má o HD jiné mínění.
zase ten guru Blackmoon :-(
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Vložit diskusní příspěvek