VEIL OF CONSPIRACY - Shape of Grief
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
ANTHRAX - Spreading The Disease - zpět na článek
-
stefanos
13.8.2012 15:40Přesně tak!
Rumcajs
13.8.2012 15:03Spreading je dlouhodobě jediná deska s Belladonou, kterou můžu a mám rád.
Ad první album, podle mě opomíjená pecka a absolutní klasika žánru s vynikajícím Neilem Turbinem.
První dvě alba jsou prostě šupy.
stefanos
13.8.2012 14:26První desku mám taky hodně rád.
No a co...Lemmy
31.5.2007 07:11A mne práve pri LP Spreading evokuje hodne!
To tú platňu dosť zmekčuje.Stray
30.5.2007 19:51No já tedy nevim, ale v té době kdy byl Belladona u Anthrax mi nikdy nenapadlo, že jeho hlas evokuuje hejvík. Fakt, že ne, na to byl jeho zpěv až příliš originální.
zetro
30.5.2007 19:10On nejak priemerný nie je (pre mňa sú tieto veci velká nostalgia)ale uznávam že tento Heavy jačáček mne už leze krkom ,lenže v tej dobe?
znalec
30.5.2007 15:14škoda jen toho průměrnýho "zpěváka"
zajímavý je jen jeho jménoLemmy
30.5.2007 15:02Its madhouse!!!
piotresku
26.5.2007 07:48a ono je znama aj slovenskemu posluchacovi ta skladba Gung-ho z rovnomennej relacie.
ved odkial by sme poznali kapelky ako Cyclone temple. na tu dobu dost aktualne donasala informacie pre metaluchtivych fandov.
DRACONIS STAR - Another Time
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
THE FUNERAL PORTRAIT - Greetings From Suffocate City
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
MAAT - From Origin To Decay
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
GLEEMER - End of the Nail
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
BLAZON STONE - Hymns Of Triumph And Death
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
KORIDOR - Kroz pukotine
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Vložit diskusní příspěvek