OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
...a song Manowarriors snád nemohli myslieť vážne.
Basa má fakt divný zvuk, najmä v úvodnom songu a celkovo mi to kazí dojem inak "normálneho" albumu.
...a na tú basu čo vravíte ?
geniálně majestátně klenutý zvuk kytar
HAIL KILL AND DIE
Novy album
Na moje prekvapenie, ta nova vec sa celkom da pocuvat. Kto by to bol povedal...
Minimálne tých 5 dobrých pesničiek tam je. A znejú ako z časov najväčšej slávy.
The Lord Of Steel
Tak co myslíte? Já jsem poměrně překvapen. Příjemně. Minimálně normálně písničkový album, žáden "soundtrack". A skladba El Gringo je...skvělá? Jo, proč to neříct.
Gods of War of ManoWar mi připadá, jako bych se díval na povrchní hollywoodský velkofilm řekněme ze starověké Tróji, přičemž je každých deset minut přerušován čtvrthodinovými bloky reklam. Nic moc zajímavé, ale řemeslně slušně zpracované motivy, které si ale nelze ani odpočinkově vychutnat, protože je neustále přerušuje balast, balast a balast. Ten film bych si nahrál a reklamy vymazal, u ManoWar bych musel udělat to samé a vymazat všechny ty výkřiky: chorál, my jsme chlapáci, Óóódin, my jsme chlapáci, převařené vyprávěni "Grandfather, tell me a story", my jsme chlapáci. Jak už bylo mnohokrát řečeno, smysl by mělo z desky udělat slušné EPčko.
Jinak, snad argument, že na album nahlížím podle vlastního rozumu je fakt, že předpředchozí album Louder than Hell je obecně považováno za začátek úpadku chlapáků, ale já ho považuju za poslední z jejich hvězdného a nepřekonatelného období Fighting-Kings-Triumph-Louder. Return of the Warlord je skvost!
Asi nikdy nebudem schopný pochopiť tú prehnanú kritiku na tento album. Manowar síce už teraz nepočúvam nejak extra, v podstate to bola moja prvá Heavy resp. Power Metalová skupina spoločne s Helloween, Gamma Ray a podobne (teraz počúvam hlavne Opeth, Pain Of Salvation, Augury, Porcupine Tree, Pink Floyd a podobné veci). Nikdy som od nich však nepočul tento album, pravdepodobne ma odradzovala kritika z rôznych recenzií, tak som si ho dnes len tak vypočul popri čítaniu Pána Prsteňov a čo sa nestalo. Tie začiatočné orchestrálne pasáže sa k tej knihe nenormálne hodia a celkovo k takýmto fantasy veciam. Pre mňa v podstate veľmi dobrý album na ktorý väčšina ľudí kydá hlavne asi aj kvôli tomu, že to robia aj ľudia okolo nich, samozrejme neberiem do úvahy ľudí, ktorý ho nemajú radi z vlastnej vôle. Len potom sú tu zas aj takí ľudia, pre ktorých budeme my, ktorím sa tento album môže aj celkom páčiť za debilov a True Heavy metalistov (snáď som na začiatku dostatočne napísal k akej hudbe inklinujem)....... hlúpe charaktery hlavných protagonistov Manowar som nikdy do ich hudby nemiešal, sú to predsa absolútne rozdielne veci a som si aj vedomí ich nie práve invenčných textov. Stále však milujem hlas speváka.
Doplněk: Myslím samozřejmě song Antichrist a Black Magic na tom DOA. A že Eric Adams nevyzpívá to co ve dvaceti je přirozená věc, ale právě tomu se mohl vyhnout v efektní úpravě těch pasáží. A HLAVNĚ TO CELÝ NABUŠIT, POZVEDNOUT A POZITIVNĚ VYUŽÍT SOUČASNÝCH TECHNICKÝCH MOŽNOSTÍ. Takhle jim to jen udělalo ostudu. Sorry, nemůžu jinak.
Lukáš: Já Manowar velmi uznávám do Louder Than Hell - Battle Hymns, Sign Of The Hammer, dvě následné kultovní desky, Triumf oceli i Louder Than Hell, to je všechno v pořádku. Pak ale začalo období sedmi set padesáti devíti živáků a DVD´s a přestalo mě bavit to jakkoli sledovat. Warriors mě tudíž úplně minuli a Gods nudou úplně uspali. Proto jsem byl velmi zvědavý, jak se popasují s novou nahrávkou Battle a výsledkem je pro mne - úplná zbytečnost. Budu poslouchat dál původní divokou, našlapanou a undergroundovou desku a tohle nechám být. Mimochodem, stejně dopadli například slavní Depeche Mode, kteří na výběrové dvojalbum natočili nové verze (ale ti si s tím aspoň pohráli a posnažili se ty skladby pozměnit) největších hitovek - výsledek - sterilní, bez napětí, takové té pozitivní nervozity a všeho možného dalšího potřebného. Slayerovské Show No Mercy by taky "mohlo být zmodernizováno", ale v tomto případě jsem zcela uspokojen živákem Decade of Aggression - o deset let vyhranější verze, navíc ultra živá - tak se mi to líbí. Manowar 2010 bohužel ne.
že to s hlasem neni to, co bylo před třiceti lety, to je snad jasný?! Odporovalo by přírodním zákonům, kdyby to bylo jinak. Generování počinů typu BH 2011 potom nemá vůbec žádnej smysl, naopak, ukáže to bohužel, že nadšení se dávno vytratilo, věci jsou v horšim stavu, než kdysi, ale přeleští se to (ještě ledabyle) po zvukový stránce s přesvědčenim, že to stačí.
Takové věci prostě vůbec se nemají dělat! To není jen záležitost Manowar, ke starejm dobám se obrací řada z dřívějších veličin. Obvykle se to čte "tenkrát jsme měli k vyprávění víc, než dneska".
(Připomínám, že na zdejších stránkách často zrovna Manowar bráním nebo se jim pokoušim stranit.)
to téma manowar dodatek:
Ano, na Battle hymns 2011 remastered zpívá eric níže, ale pokud se kouknete na youtube, zvládá své vokální party s přehledem. Stačí se kouknout na youtube!!!
Na desku citronu se čekalo 18 let!
to téma Manowar:
Přátelé já jsem velký fanda manowaru.Nebudu se být do prsou a vzývat death to false metal.Takže První věc- nevím jestli byl nebohý scott, buď mu země lehká vykopnutjoyem či jak to bylo. Ale do kapely nastoupil Donnie Hamzik. A tewn jestli se nepletu nahrál Battle hymns. Vždycky chtěli manowar lepší zvuk Battle hymns, osobně i sám jako fanda musím uznat , že to "kouzlo" tam taky musím hledat. Co se týče doby vydání další desky- exsperti jsou na to metallica a pardon omlouvám se všem fandům i Ciitronu. 18 let se čekalo na novou desku!!! Zvláštní je když jel manowar turné Gods of war a zařadili mountains,holy war , či secret of steel.Najednou nenáviděná kapela, byla i na českých fanzinech vzívána do nebes!! Jak vtipné!! A pokud počítám kultovní desky 6 alb je výborných a mnoho lidí má rádo už , i Triumph of steel a skladbu ilaida o A chillesovi.Ano, s albem Gods of war a hodně intry šlápli hodně vedle.Ale opět zajímavé- když lidi slyšeli naživo songy- sons of odin, hymn of the immortal warrior, či gods of war mluvílo hodně lidí, že se moc líbilo!! A pokud někdo nemá rád manowar rád za to ,jak jsou velkohubý- je to jejich image. A já se musím smát, kolik zase lidí tím naserou.Hezký den metalovým fandům-Lukáš
...tak zase důchodcům prostě všechno dýl trvá....
Girg: Ani bych se nedivil, kdyby příští rok vyšlo "nové" Into Glory Ride, legendární šu.ací scéna na začátku byla natažená na osm minut a ta obšťastňovaná dívčina by vykřikovala Joeyovo a Ericovo jméno :) To by tak odpovídalo ...
DarthArt: ano, vidím to úplně stejně. Navíc s naskakujícími lety už Eric Adams zdaleka není takovou sirénou, jako zamlada. A konkrétně tedy Battle Hymns jasně ukáže, co je blbě i v ostatních písních: je to úplně stejný, jenom sterilní - a navíc stran zpěvu "efekt Karel Gott". Myslim, že na svý starý klasiky by kapely vůbec neměly sahat, pokud nechtějí generovat jejich parodie a v důsledu dojebat i to, co se jim kdysi opravdu povedlo.
Přátelé, může mi někdo vysvětlit, proč Manowar nahráli Battle Hymns 2011? Vždyť je to úplně to samý, akorát nahraný za víc peněz ... to, co se mi na nahrávce ze začátku osmdesátých let líbí, a to album mám fakt docela rád, tady vůbec nefunguje ... kdyby to byly nový verze Death Tone, Fast Taker a řekněme Metal Daze, budiž, s tím novým zvukem to slušně sype, ale čím blíž k dalším, "symfoničtějším" skladbám, tím je to špatnější, až po Williams Tale, která je, znovu odehraná stejně naivně jako tehdy (ale tehdy to fungovalo, dneska ne), fakt špatná a Battle Hymns, která má v původní nahrávce skvělý náboj, je v této verzi strašně strašně špatná. Proč, když už ti chlapi chtěli nahrát debut znovu, si s těmi věcmi nepohráli a neudělali řekněme coververze těch starých písniček. Takhle je to akorát trapas. Co bude příště? Into Glory Ride 2012, Hail To England 2013 nebo přímo Battle Hymns 2021? Očekávání a zklamání... i když po Gods Of War jsem byl asi naivní...
Ja by som dodal, že fundamentálny problém úlohy neoklasicko-symfonických aranží obnažuje recenzovaný album na kosť a je plná slepých uličiek, ktorými bezradní autori dávajú viac odpovedí insitnej povahy, než skutočného umenia, ktoré dnes vo svetle posledných rokov vyzerá byť mŕtve. A metalisti ho zabili.
souhlasím že MANOWAR se s posledními počiny dostávají až kamsi do žánru misanthropické avantgardy.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek