INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Najlepsi album Dimmu podla mna je Puritanical Euphoric Misanthropia. In Sorte Diaboli bol sklamanym aj pre mna, poslednou dobou to DB moc nejde. Kvalitnou nahradou sa mi zatial stali poliaci Vesania (Distractive Killusions, 2007).
Mickej: I tu žem dobra...Ta posadzime bandurky I gandžu!
nooo
fenriz to hej lebo vtedy ked vysiel PEM a pustil si si ho tak to bola ako rana medzi oci ...
mickej no je to vec nazoru mne sa zda zas in sorte vyrazny dost ... je to vec vkusu a nazoru.
ale na goatlord a T.H. nema nic HA
In sorte ma fakt silno sklamal, nemastny neslany, nevyrazny, fakt ma nechytil aj ked som nan bol velmi zvedavy, co sa mi napriklad nestalo u death cult, ten vsak omrzel po par vypocutiach a na chvilu zaujala naozaj len jeho "hitovost". Ked uz sme pri starsich dinoburgeroch, najradsej mam spiritual black dimensions. Netvrdim, ze je naj(doplnte co uznate za vhodne), no mam k nemu velmi sentimentalny vztah.
Novy dimmu nieje zly ale podla mna ani tento ani death cult...sa kvalitativne nechytaju na Misanthropiu ta je naj... podla mna
reakcia na perona
to pod tymto
no taaak ale
ja mam od dimmu celu diskografiu a musim povedat ze sa mi dobre pocuva kazdy ich album ci uz je to for all tid alebo in sorte... aj ked sa to neda porovnavat .
hm
Dimmu maju odlisny styl hrania a porovnavat ich s Emperor je naozaj scestne. Aj ked sa to tak nezdá ale ich nové album je lepsie ako death cult armageddon aj ked najlepsimi albumami boli tie prvé.
najviac sa mi pacia The Serpentine Offering a The Sacrilegious Scorn.:)
To OZZY
ale to je mi přece jasné...jen ty důsledky jsou takové řekněme zvláštní. Tak, jak lidi pořád něco s něčím nesmyslně srovnávají, tak lidi dokážou uvěřit všemu, co jim někdo naservíruje...proto když tady nějaký EMPERORfil napíše, že poslední deska DIMMU stojí za prd, že je snad komerční, proamerická a intro je moc pompézní, tak 80% lidí řekne, že je to vlastně shit, a ne black metal (už "slyším" ty hlasy z pekel, že on to black metal není už dlouho, hehe)...a to si myslím, že není dobré...ale je to vlastně fuk...1000 hlav, 1000 názorů...
No, možno je to tým, že ľudia sú už jednoducho takí a majú potrebu stále niečo s niečím porovnávať. :)
hmmm...
...ale vůbec jsi mě nepochopil:-))) EMPEROR jsou EMPEROR, DIMMU jsou DIMMU:-)))) Proc tyto dvě kapely srovnávat?? Jaký to má smysl?? Stejně tak jsem nikdy moc nechápal, proč se srovnávají předchozí desky jednoho interpreta s těmi novými...potom deska, která je vlastně velice slušná, může vyznít jako brak jen proto, že támhle se někdy něco povedlo líp...ale jsou lidi, kteří se třeba k takovým DIMMU dostávají až teď, jako třeba Američané...s deskami For All Tid, či s původní verzí Stormblast by to asi nešlo, to jsou teď již vlastně hudební a zvukové rarity...ale to už jsme někde jinde...
Tak Emperor se většině z nás líbí víc:))
jejich hudba je hodně komplikovaná, zatímco Dimmu víc sázej na silný melodie. To se mi líbilo na death cult armageddon, ale tady se to už tak nepovedlo.
jo...
...a jeste by me zajimaly ty kriteria, podle kterych (verim, ze ji jech vic) je EMPEROR lepsi skupina nez DIMMU BORGIR...myslel jsem, ze se jedna o muziku, ne nejaky sport...nebo tim, ze tamhle dostanou od nejakeho pisálka vetsi znamku, tak jsou lepsi?? Ale asi moc myslim...
Americky trh...
vis, jde mi o to, ze jak mi tady z diskuze vyplynulo, tak cim vice zmen, tim je to lepsi...a ja se ptam proc?? DIMMU stavi na necem jinem, nez zmeny, jak to je treba u EMPEROR (hlavne u tech poslednich)...DIMMU maji melodicke pasaze, ktere se mi proste libi vic, nez nejake matlani pateho pres devaty....(to jsem si ted zavaril)...hlavne, at je to slozite...bude to vic pro intelektualni blekmetalisty:-))))
Mne to príde ako by tento album robili pre americky trh. Proste to robia viac počúvateľné pre obrovsky trh akým USA je. Inak sa mi album celkom paci ale je pravda, že čím dlhšie počúvam, tým menšiu pozornosť mu venujem.
Nevim...
...mně se ty poslední desky DIMMU zdají velice slušné...nevím, proč používat takové termíny jako je spodina apod...ať už ve srovnání s EMPEROR, nebo "jen tak"....ale to už je fenomén všech diskuzí: je hrozně jednoduché plivnout, a přitom případně neumět zhola nic...ja v té poslední desce nacházím každým poslechem nové a nové věci, a to je přeci to krásné...
.......
Hooyo, nebud zbytečně patetický:)), podle mě taky stačí říct, Emperor je lepší, než Dimmu(podle mého gusta) a dál to neřešit:)
jen mě zarazilo tvé přirovnání ... to nic, radši toho nechejme, než přispěchají nějaké banány
No však jo. A tobě nestačí říct, že Emperor je lepší skupina než Dimmu Borgir?
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek