Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Co mír, ale jmělí!
nocturnoculto : v pohode, nekdo rad holky jiny vdolky... hlavne ze je mir //:=]
Jestliže má být Gateway skladbou nejvíce podobnou staré tvorbě, tak se na novinku docela těším, protože tohle nezní špatně a jsem zvědavej, jestli se to celé někam posune, jak tvrdí v jednom nejmenovaném periodiku....
vike jak ze ani nahodou ?_?? dimmu skladaju genialnu hudbu pre moje usi :D
hudebnici? asi ano... skladatele? ani nahodou...
vike: Nemyslím si. Silenoz a Galder jsou dobří skladatelé.
Na téhle scéně mě vždycky nejvíc zaujala vizuální stránka - obaly, ohozy, stylizace... hudba absolutně ne (nic z ní ve mě nezanechalo silnej dojem), i když jsem se to snažil pochopit, vždycky jsem se "donutil" k poslechu až na základě nějakýho vizuálního impulzu.
fiLL-kiLL - [24.8.2010 19:29]
o tech schopnych hudebnicich plati imo do puntiku i o DB... ta ukazka CoF je samozrejme mnohem vetsi mrdka, ale v zumpe se srackama je jedno, ktere hovno smrdi vice a ktere mene, ne? //:=]
Souboj symfo velmocí. :-)))) Michal ve formě - legenda v přímém přenosu.
Já se na Dimmáče těším. Skoro současně s nimi vychází i Therion. To bude souboj symfo velmocí. Kdo myslíte, že bude symfoničtejší?
To tzv. bububu/lol mi spíše vždy sedlo k novým Credlům, zhruba od alba Nymphetamine. DB nabízejí kromě pozérské image stále docela slušnou hudbu. CoF jsou dávno mrtvá skupinka, protože v kapele nezbyl již žádný schopný hudebník(kromě Škaroupky samozřejmě).
tezko rici, jestli je vetsi bububu/lol gateway nebo lilith ejaculate...
fill kill to bez debaty ... ked zobeiem tieto dve kapely tak dimmu su na nejakej urovni potom dlho dlho nic potom zase nic a potom niekde je COF .... no teraz bez srandy Gateways je krasna
fiLL-kiLL - [24.8.2010 13:52]
to nejsou a navic mi ta skladba prijde mistama prearanzovana a preplacana s az muzikalovym nadechem . . . ale poslouchat se to da :o)
Tak když bych srovnal aktuální ukázky dvou "odvěkých" rivalů DB a CoF, tak jednoznačně vyhrává ukázka Gateways od DB: http://www.youtube.com/watch?v=qbX4rCgRLfM&feature=search
Podle mě povedená skladba, byť orchestrální prvky nejsou zrovna z nejčerstvějších.
Ty kravo...
JIG-AI
Drahí páni, Jig-Ai, Skákal pes přes oves + Pec nám spadla:
http://www.youtube.com/watch?v=3Nr__PRQAJ4
Buď to bylo v Hard music, nebo na Beatu... česká scéna..to by věděl Dalas, ale ten asi taky neporadí :))
tak to asi nebylo na evrope 2
Já to slyšel v rádiu..bohužel jsem to zapnul ve chvíli, kdy to už jelo, takže jsem neslyšel název interpreta..
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Vložit diskusní příspěvek