Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
praveze ani nie
vedle, sorry
pf, sam bys mel vedet, ze neotresitelnym zakladem vsech mödl nazvu (kapel ci umeleckych pseudonymu) jsou predevsim koncovky -ia -or nebo -us ;)
(v dalsim sledu tez -ion -ent -er -ed atd)
Zkrátka a dobře, thrash si rád poslechnu, ale až na výjimky to není moje krevní skupina. Diskografii Kreatoru ještě celou neznám, a tak se s ní pěkně od začátku seznamuji. Kupříkladu teď poslouchám Coma Of Souls a z něj mám mnohem lepší pocit.
A třeba ještě lepší pocit budu mít u dalších, které jsem ještě neslyšel jako Renewal, Endorama či Outcast ...
proč ten zoufalec říká o někom, že je zoufalec? musím říct, že bych s odstupem času hodnotil méně...
to Walmart
Akou hlavou ?
Ktorou hlavou ?
Kde si ju podel zufalec ?
Lístky
Nechcete někdo jet na BASINFIREFEST? Mam dva listky a nemuzu tam jet, nechci, aby propadly, proto je prodam hodne levne. Predam v Jeseniku nebo v Praze.
"Thrash metal bez falešných póz, soucitu a váhání, kapela bez předsudků, zábran a iluzí" LOL
Taky jedna z desek, na kterých jsem vyrostl. Svého času se mi líbila hodně, ale přiznávám, že narozdíl od těch Slayer a Metalliky jsem se k ní už hodně dlouho nevrátil. Trochu jsem z těch Kreator asi vyrostl :) .... A nebo :( ?
Mě to teda osobně nezajímá ani trochu (myslím Kreator... teda až na Cause....), ale díky za připomenutí Dark Angel. Nikdy jsem je neslyšel, ale rád bych. Důvody: 1. Chci slyšet Hoglanovy bicí a texty; 2. Chci si ověřit, jestli Time Does Not Heal opravdu obsahuje 246 riffů; 3. Chci to a basta
DJ Hooya - [5.5.2007 18:07]
NN. Mne to pripadá tak akurát, predsa len ma nasledujúce dosky zaujímajú viac, takže si šetrím bodíky. :)) Inak, keď sme už pri tej agresivite, tak netreba zabúdať na amerických Dark Angel, dosť hustá vec podľa mňa.
souhlas s předřečníkem
Milda - [5.5.2007 21:33]
No, zrovna Rage si myslím, že mám naposlouchané celkem dobře... :-)))
btw. Taky to nechci pitvat a hlavně škatulkovat, ale pokud se řekne thrash metal, tak se mi z německých kapel Rage rozhodně nevybaví. V jejich hudbě jsou samozřejmě "tvrdší" pasáže, ale celkově (plus Peavyho zpěv) to ale nemá s klasickým "Bay Area" thrashingem nic společného.
A pokud bych je chtěl srovnávat s nějakou kapelou ze Sev. Ameriky, tak s rannými Annihilator (možná částečně s Voivod), ale rozhodně ne s Metallicou...
Stray - [5.5.2007 22:11]
jsi mimo!!!!!
:D
hmm aha
Už třeba na klipech Kreator a Slayer (z roku 1990)je znát rozdíl dvou tříd mezi profi-thrash produkcí z USA a tuzemsku bližším polo-profesionálům z německé vesnice.
chrobak - jj, však já píšu že se spíš hudba Rage blížila tomu pozdějšímu metallikovskému mustru - však taky metallica se pak už moc za thrash jako takovej brát nedala
a je jasný že se nejednalo o uplně totožnou hudbu, ale z Evropy bych viděl jako kapelu kterou s Metallicou lze porovnat právě Rage a možná Mercyful Fate, ale tam už ten zpěv to háže trošku jinam :)
a vůbec - o tom nebyla moje prvotní myšlenka, chtěl sem jen poukázat na to, že evropské kapely měly horší startovní pozice, třebaže kvalitativně své americké souputníky nezřídka překonávaly
Milda: Nechci se v tom nějak babrat, ale Rage bych s thrashem vážně nespojoval.
Srovnávání Kreator a Slayer: píšeš o EA vs. "starý" Slayer.. Vem si rok po roce diskografii těchto dvou kapel a srovnávej v daném období, třeba zjistíš, co hráli Kreator v době, kdy Slayer podle Tebe natáčeli bezduché mlátičky.. Jinak obě kapely mám rád..
A Tebou zmiňované tlačenky se určitě dotýkaly spíše kapel typu Sodom apod., než Slayer a dalších kvalitních band ze zámoří..
hej je to na smiech, pretoze sa tak deje uz od roku 1996, ked vysla prva velka vata od americkych brontosaurov...:)
Ty tak někdy ukázali Metallice záda. tsss...k smíchu.
a taková písnička "Black in Mind" smrdí taky thrashárnou na hony daleko :)
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Vložit diskusní příspěvek