NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pozeral som. Keby to tak nahrali celé v ruštine a boli by tam také úžsné skvosty ako je trebárs skladba číslo päť z tohto albumu, tak je to návrat desaťročia. :)
Na FB mají i nějaká studiová videa, tož se těším! Creepy Tales se pamatuju i po jedenácti letech překvapivě svěže.
Neskutočne príjemná kapela. :)
Tu, teda pokiaľ som tomu dobre porozumel. :)
https://mechanicalpoet.bandcamp.com/
Á, už vidim, nové album, no super!
The Midnight Carol That an Imp Has Sought
Kdes našel?
No podľa všetkého fungujú nanovo.
škoda, že během té doby zanikli, ale cením si ozzyho vytrvalost, to dělá všechen ten puerh
Tak nakoniec mi sedia obe dosky v podstate rovnako dobre. Skvelé pripomenutie takto po rokoch. Sympatické nahrávky od fajnovej kapely.
Dá sa to, ale predošlý počin sa mi zdá lepší.
Woodland Parttlers se v mých očích (a uších) stalo díky své poetice, hravosti, humoru a originalitě nezapomenutelným uměleckým dílem.
Novinka mi přijde jednoduchá, ale příjemná. Jenže kdybych si nevyžral dávku zklamání z vývoje MP ještě před jejím vydáním a pokusil bych se přímo srovnávat (což podle mě vzhledem k okolnostem nejde), poslal bych Creepy Tales rovnou do "latexového inferna" (s nadsázkou řečeno).
A Lenin Samosvatovi dle mého nesahá po kotníky.
Mne sa naopak libi a je to mensia tuctovka nez novinka. :)
Hm, mě se zase tolik nelíbí, je to větší tuctovka než novinka.
Už sa dlho teším na nový počin z tvorivej dielne týchto ruských týpkov. Konečne som sa dočkal, teraz si ho už len zohnať. Btw, recenzia na predchádzajúci album - Woodland Prattlers mi na metalopolise chýbala asi najviac (a stále chýba), imho je to skutočne skvelý počin. Ich CD ma dokonale dostalo, a patrí mu čestné miesto na poličke ;) Inšpirujúci sa minulosťou prog rocku a metalu, ale pridávajúci nové a zaujímave prvky, ktoré dohromady vytvárajú originálne a prudko počúvateľné dielko.
Je to poslechovka podobně jako WOLVERINE... proč nebýt nadšený za dva týdny intenzivního zážitku? :o)
ach ta Marigoldovská nadšení z každého prdu, která vydrží přesně dva týdny:-)
ach ta darkmoorovská ale :o)
je to docela fajn, ale...
a co se "poetiky" týče, jako bych tam zaslechl ozvěny morbidity Tima Burtona :o)
Přijde mi to super. Velmi příjemné nehraní si na METAL VOLE.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek