NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
dreckus: odvaznejsi? To uz si snad ani neumim predstavit :))
*one
on time for all sice ostal neprekonany, ale novinka je vazne vyborna. suhlasim, ze posledny song je sleha, ale som nadseny napriklad aj z tej s robertom smithom.
Nove album je paradni, hlavne "Debutante". Ubylo kytar, pribylo elektroniky, coz je dobre, The Destruction of Small Ideas uz fakt zavanelo nudou.
no nevim jestli velmi ale urcite je novinka lepsi nez destruction... one time for all time u me asi neprekonaji nikdy
mel jsem rad i ty unreleased/unreleasable nahravky nebo to "tanecni" epko (tanecni party ve vychodni evrope :) tak me novinka logicky vic potesila, hlavme finalni song je mazec...
ale prece jen bych si to predstavoval tak nejak odvaznejsi :p
Novinka pekna zmena, ale rozhodne lepsi, nez Destructions. Jestli to ma na pro me nejlepsi OTFA ukaze cas, ale opravdu se nam 65dos VEEELMI posunuli :-)
myslim, ze ty prezijes cokoliv.-)
jasne :) myslim ze to preziju :))
naadhernej koncert. nazivo totalni smrst, o 200 procent lepsi nez desky, hlavne bubenik vládl!!! dreckus, velka chyba, ze jsi nesel, pro me jden z nej koncertu jarni sezony...
Vcerejsi koncert 65 days of static byl hotova apokalypsa, obrovske nasazeni, cisty az prekvapive citelny zvuk a navic pohodova atmosfera. Az na nepovedenou predkapelu jednoznacne nejlepsi koncert, na kterem jsem za posledni rok byl.
Nebyl
btw byl tam teda aspon někdo z redaktorů MP?
dreckus: no, počty po mě nechtěj, ale bylo to rovnoměrně plný až k mixáku, tam vzadu u dveří už nic moc. čekal jsem to horší, resp míň lidí. ouplně vepředu byl dokonce asi pětičlenný kotlíček:-)
Pravda, ještě tam mohl jít Louža
dalas: no snad nejsi jediny clovek z redakce, co chodi na koncerty (a pise reporty) :)
vitus: pro zajimavost - jak byla akropole plna?
Tak přesně z těchto důvodů (únava, nedostatek času, lenost, zpohodlnění ...) v poslední době navštěvuji čím dál tím méně pražských akcí. Kdyby se ještě někdo ptal po reportech:-)))
hmm, tak to docela lituju, ze jsem se na to vykaslal (lenost, unava, plus fakt ze me novinka porad nebere)
dr:stručně řečeno - předkapela opravdový šok, 65dos na to měli jen cca hodinku dvacet, ale zvládli toho dost, všechno se mi mísí, ale hráli myslím docela rovnoměrně ze všech tří desek, zvuk krásně čitelný, někdy až skoro nezvyk:-), nejlepší momenty Await Rescue, Retreat retreat, Radio Protector, White Peak/Dark Peak. všem jim divně svítily oči. obrovské nasazení, přímo epileptická choreografie:-), až se jim to zkraje trochu rytmicky rozpadlo, ale dali to dohromady. zvučili cca něco přes pět minut...
Celou dobu jsem si říkal, jak zajímavý koncert to jen bude, tak jsem ho radši ignoroval.
tak jak živě? hrali prevazne z novinky?
dotaz na odpovedna mista: bude report nebo se dal drzi posledni trend ignorovat vetsinu zajimavejsich prazskych koncertu?
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek