VEIL OF CONSPIRACY - Shape of Grief
Z podzemí Věčného města vzešla tahle gothic/doom parta, která si za vzor bere švédské DRACONIAN a další podobné spolky. Příjemná melancholická záležitost, která na hodinu čas poněkud zpomalí.
W.A.S.P. - Dominator - zpět na článek
-
paaveel
26.5.2007 19:39???
Celá nová deska je jak The Crimson Idol,akorát aranže a zvuk mi přijdou trochu moc do výšek.A rock´n´roll.To je poslední pecka Deal with the Devil.Jinak pořád stejný........... dobrý W.A.S.P.
Ron
6.5.2007 00:13Na můj vkus je recenze trochu zbytečně vlažná, pro mne osobně deska překvapením je. Poslední tři alba byla nemastná neslaná, ale tyhle fláky zní jako by stále byla druhá půle osmdesátých let. Jako nabroušený zásah na solar. Pohrobek zlatého věku heavy metalu. Fakt mě Blackie potěšil. Jen místo zbytečné druhé verze Heaven´s hung in black mohl být nějaký ten cover.
ozzy
3.5.2007 16:07To bude asi preto, že ten album je anti US (neviem, či bullshit, nepočul som to).
George
3.5.2007 13:47Tohle je recenze?
Myslel jsem si, že si přečtu recenzi alba, ale z 90ti procent to je antiUS bullshit.
Divím se, že jsem se ještě nedočetl o imperialisticko-sionistickém spiknutí, ale holt příště.
gotta
3.5.2007 08:45Jo, tohle album je u W.A.S.P. určitě lepší průměr. V autě teď neposlouchám prakticky nic jiného. Pro tyhle starý metály mám velkou slabost...
DRACONIS STAR - Another Time
Ambient, který je široce rozkročen mezi svoji chill a dark zónu říznutý dungeon synthem. Má oblíbená relaxační hudba poslední doby. Oproti minulému albu „Another Time“ sází trochu víc na „vesmírné“ rejstříky a větší dějovost.
THE FUNERAL PORTRAIT - Greetings From Suffocate City
Tak tohle album je pro mě trochu oříšek. Emo rock, který osciluje mezi příjemnou energickou ladností a hodně podbízivými a banálními refrény. Ty na efekt stavěné melodie bolí, ale z nějakého důvodu to poslouchám už poněkolikáté. Je to kýč, ale baví.
MAAT - From Origin To Decay
Němci MAAT jsou další představitelé egyptologického death metalu ve stylu NILE. A vedle například svých krajanů APEP prezentují to asi nejlepší, co v této oblasti v roce 2024 vyšlo. Příjemná procházka mezi hrobkami faraonů.
GLEEMER - End of the Nail
Indie rocková emařina plná vybrnkávaných smutných songů, které zní jak z doby, kdy emopatka a mrkváče byli posledním výkřikem teenage módy. Solidní a uvěřitelná porce pocitů i atmosféry, jen by to chtělo sem tam trochu víc dynamiky.
BLAZON STONE - Hymns Of Triumph And Death
Ačkoli Ludva před lety udělil těmto žákům kapitána Kašpárka mrzkou trojku, časem jistě zmoudřel a dnes i on musí uznat, že tato kapela a) má bicí b) drhne velice obstojné bukanýrské retro, u nějž člověk rád hodí dřevěnou nohou. Vidíme se v Písku, vy psi!
KORIDOR - Kroz pukotine
Lehce gotický špinavý postpunk ze Záhřebu s výraznou dávkou retro-nostalgie. Podtrhuji slovo punk. Žádný papundekly z kláves a zadumané melancholie, co vás unudí k smrti, ale dost svižná uštěkaná hudba s řádným odpichem.
Vložit diskusní příspěvek