THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Jejda. Na tyto chlapce si vzpomínám z recky ze Sparku tuším. Dva z nich měli české kořeny, též tuším...
A tak jsem si to po letech poslechnul celý na jutubu a musím říct, že se mi to líbí. Podobný pidlikálisty většinou nemusím, ale tohle má prostě gule a ryk je taky parádní.
HAHAHAHAHA
6 a 2 ?
minimálně 8,5 ....tadle banda si může podat ruku s TDEP nebo ion dissonance...
ne, datum vydania recenzie, na ktoru reagujes
nějak moc nevím, co máš na mysli...
amaterismus?
si 5 rokov pozadu v pripade MP, 4 v pripade MJC
ale ak chces, mozeme to otvorit :)
uuuj, tohle se fakt míjí mísou...
jinak je docela legrační sledovat rozdíl v pojetí marastu a metalopole.
To je opravdu zvláštní recenze... :-))
OKAMŽITĚ NAPSAT NOVOU RECENZI
.....nebo bude zle....=)
dva body....ojojoojjjj....tak doslova snad ne...něrozumietě metalu a vůbec a si myslíte!!!!!!
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek