THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
omyl mily V-dure, bavime se o tom (viz muj prvni prispevek), zda Sugarcubes byli ci nebyli "exoticky geniove" (tvoje citace)...vzhledem k tomu, ze znam vsechny tri desky (pak maj este nejaky remixy, best of a islandskou verzi jedny mezinarodne prodavany desky), kde zadny druh geniality nevykazuji, tak tvrdim, ze rozhodne nejsou...chapes?.-)
no ja bych teda zrovna rekl, ze medulla obsahovala mnohem vic "nedotazenejsich" nebo "rozplizlejsich" songu. tady muzu tezko ukazat na nejaky slaby, ale nedrzi mi to tak pohromade. a konkretne ten prvni duet s antonym je pro me jeden z vrcholu alba. ma neskutecnou silu a hrozne graduje, ale chce to trochu pozornosti :). zrovna tak wanderlust (kde je to ale hned zjevne) - ta kombinace vznosnych dechu a tvrdyho elektra je uzasna :)
btw nasel jsem ted na disku advance demoverzi Triumph Of Heart, ktera leaknula dlouho pred vydanim Medully. Finalni podoba te skladby je samozrejme mnohem prijatelnejsi a "objektivne" lepsi. a specialne tady to bude pro vetsinu lidi totalni odpad :)) ale pamatuju si jak me fascinovala naprosta stridmost te nahravky.. melodie, ktera se rozvine od 1:30, a bjork sporadicky pronesene (spis nez zazpivane) "the pain for heart", to bohate staci :)
http://tinyurl.com/223osn
dreck: no nevim nezaslouzeny hodnoceni...me se taky treba medulla libila, ale toto, nektere songy jsou moc dobre a nektery mi prijdou nedotazeny ci opak takovy rozplizly, nemasny neslany (konkretne treba rpvni duet s antonym..)
jo jinak jsem to tusim daval i k pj harvey, ale neuskodi vlepit i sem :)
http://youtube.com/watch?v=c7pLalNVc2Q
(bjork+harveyka nazivo cover satisfaction od rolling stones.. v druhe pulce, az se to rozjede, neskutecny :)
koscj: tve kralovstvi - forum "vtipy" - je vedle
koho bili?
heh, mrknul jsem na ty klipy, kua musim zas vyhrabat jejich cd :)
Birthday je tak zatracene uzasnej song a u refrenu z Reginy se clovek muze tezko ubranit privalu dobre nalady :)
Takhle zpetne mi dochazi, co mozna nekomu chybi na x poslednich pocinech Bjork - jsou strasne vazne a napr oproti elanu sugarcubes pusobi vylozene utrapene.
v-dur: to si vyrid s ns, nechapu kam miris :)) jak jsem psal - nebyt bjork, sugracubes "neexistuji"
tak byli nebo nebyli? je to pro mne zásadní!
nebavime sa, ci boli sugarcubes jedinou kapelou alebo jednou z viacerych.. pokial viem, rec bola o tom, ci boli nicim nevybacajuci alebo nie..
a podla mna neboli..
sugarcubes jsou fajn, ale vyjimecni byli akorat kvuli bjork.
jinak takovehoto post punkem ovlivneneho popu bylo v 80 (a vlastne i dnes asi je :) dost
z tych styroch klipov samozrejme..
inak by som ti sem supol linky na albumy sugarcubes, ze? ;)
v-dur: vzal jsem to na zaklade poslechu alb Sugarcubes...a kde ty??:-))
to je dobře Alane, všem se nám ulevilo
jinak ufňukaná fanynka dreckus = KVLT
vespertine a medullu vnimam dost podobne jako vasek...
a samozrejme fantasticky klip..
http://www.youtube.com/watch?v=LEddbXJF9EA
dreckus: asi vkus..
ad vespertine, okrem tebou menovanych este "pagan poetry".. to stichnutie a pasaz opakujuca "i love him, i love him, i love him.." je pre mna emocionalny vrchol albumu, zbytok bohuzial sice stale skvela hudba, no.. gronsko :)
vespertine studena jako kamen? to snad nejde myslet vazne :))
zmizela popova nacincanost a vetsina skladeb je "ryzi" bjork - stazena do sebe (a paradoxne nejvic otevrena ostatnim), intimni, bez pozlatka...
skladby jako Cocoon nebo Harm of Will (z Vespertine) ci Where is the line, Desired Constellation a treba Triumph of a Heart (z Medully) jsou mozna cokoliv, jen ne bez emoci...
jeste bych pochopil, ze nekomu prijdou prilis odtazite nebo rezignovane...
jinak vespertine i medulla mi prijdou bez ohledu na pocity jednoznacne umelecky dotahnuty alba. na vespertine nadherne vyuzila estetiku glitch elektroniky a medulla je svym vokalnim konceptem samozrejme fascinuijici, ale hlavne aniz by kvuli nemu nejak trpelo provedeni songu...
Z tej recenzie to vyznieva trochu jednoznacne, kazdopadne "Vespertine" mam rad aj ja (napriek vycitke).. Ten album je studeny ako kamen, no mozno preto, ze je prvy taky, mi v tom case prisiel este zaujimavy..
plus je to jediny album, na ktorom sa BJORK po (tazko povedat ako radikalnej) zmene stylu podarilo to, co sa jej odvtedy nedari..
mně se Björk přestává líbit právě počínaje Vespertine :))
V obou recenzich nesouhlasim temer s nicim. Bjork byla sice v 90 letech sympaticka postava mainstreamu, ale jeji skladby mnou nedokazaly opravdu hnout. Teprve od Vespertine (jeji doposud nejlepsi album) se jim to dari. Volta me narozdil od Medully a Vespertine zklamala akorat svou roztristenosti a chybejici emocionalni sevrenosti, ktera byla vlastnim tem dvoum (coz neznamena, ze by tam emoce chybely). Jinak obsahuje opet spoustu uzasnych skaldeb (Wanderlust, oba duety s Antonym,.. a Declare Independence je skvela vec, jsem rad, ze neco takovyho vypustila, hlavne jako druhy singl :)). Suma sumarum opet vynikajici album.
Ono je nakonec jedno jestli byli alternativni pop nebo rock, kazdopadne 80. leta jsou zdaleka to nejhorsi, co moderni hudbu potkalo (cest vyjimkam) a Sugarcubes pusobili v te dobe jako bozsky dar z nebes...
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek