NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ja by som len rad vedel, ze preco by sa tu nemali objavovat reporty na akcie ako je tato, moze mi to niekto vysvetlit?
neviem, co je na tom autenticke. hento zvladne 90% opilcov. a ze by to malo nadhlad a la strapping young lad,tak to sa mi nezda.
marigold, uz by si mohol konecne pochopit, ze z teba avantgardny spisovatel nikdy nebude :-). ale recenzent filmov a hudobnych albumov ano. na glosovanie sme tu my, citatelia.
že tento článek, jak tématem --- troufám si tvrdit, že dick4dick jsou živou prezentací i měrou nadhledu na extrémně vyšší úrovni než 90% metalových kapel, takže bych problém spíš viděl v mém "provedení", které svým pokusem o autenticitu zjevně naplnilo cíl a některé čtenáře nasralo vysokou koncentrací debility :o)))
Jo, pivo měly fakt děsné, 4 mušketýry a ráno kocovina jako blázen, s tím musím souhlasit :o)))
O hudební výkony na téhle akci opravdu vůbec nešlo, šlo pouze o radost z dělání vylomenin, čili můj popis nemůže být objektivním popisem hudební události normálníhop charakteru, když akce byla skrznaskrz nenormalní.
dreck: jak šatna, tak vše odtatní bylo ten den OK a příjemné, tak nevím, možná ta gay atmosféra večera.
:)))))))
a to budte radi, ze tu nepopisuje marigold sve divoke jizdy z travesti shows se stredovekou tematikou ci pikantni zapisky ze sexualne orientovanych zajezdu po frivolnich klubech beneluxu a skandinavie. kronika veslarskych skautu od teple reky potvrdi.
vitus to vystihol velmi presne. kazdy jeden clovek ma svoje uchylky, ale niektore nie su vhodne prezentovania na tejto stranke. skor na (zaheslovanom) osobnom blogu.
tedy se vší úctou, připadá mi, že tento článek, jak tématem, tak úrovní, tak informačním obsahem patří spíš do nějakého osobního blogu
marigold: tam te z kamaradstvi zatahnul milda? jinak ukazka popgeju z youtube je priserna, i kdyz je to po strance show a hudebni produkce o nekolik trid vtipnejsi nez flussor (pravda, v ideologicke rovine se urcite nechytaji :))
btw "v příjemném vinohradském klubu Bordo" - asi to tam na podobne akce uplne prestavi a vymeni personal :))
co jsem mel to "poteseni" za posledni mesic dvakrat zavitat, pokaždé naprostý otřes: od neuvěřitelně arogantních kriplů u vstupu/šatny, přes pivo tak zvratkopudné, že bych marně hledal konkurenci, až po nanicovatou aparaturu, potažmo sál...
... same preklepy, dpc. zhodnotenie hudobnych vykonov chyba, prilozene videa mi velmi vtipne nepripadaju.
pocuvaj marigold, vobec som nepochopil, o com pises, sorry. ale z clanku mam dojem, ze si bol v nejakom gay bordeli. nikoho sa nechcem dotknut, ale tak to posoby. a niejeke zhodnotenie veci, na kt. zalezi, napr. udobne vykony?
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek