Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
člověk tento styl fakt musí mít rád...jinak je to totiž nehorázná nuda :)
Perfektni prace, cela smecka jede jako staroveky predchudce siciho stroje. A u Infernovych silenosti je to jasne..;) Zatim u me vedou tyto skladby: Slayinfg the Prophets ov Isa, At the Left Hand ov God, Arcana hereticae a Inner Sanctum s lisakem Danem;) IMHO Demigod prekonan nebyl, ale moc nechybi;) Moc lepsich veci se na scene letos uz asi nezjevi, pokud vubec. (Vyjimkou budiz Nile)
v Praglu na No Mercy byli nazivo ponekud nemastni neslani... ale moc se tesim, az si to nove album poslechnu
Brutal
Taky bych je raději přívítal na Brutalu
mě poslední 2 věci z alba
Inner Sanctum sa mi zatial najviac pozdavala
souhlasím, nesouhlasím, souhlasím
bohovská vec, lepšia ako demigod, zároveň sa mi zdá že znejú čoraz viac najlovsky
Škoda, že nejsou na Brutalu místo na Obscene.
Úžasný album, vyčkávání se vyplatilo, nemůžu se naposlouchat .)
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
MInule jsem zase kecal. Tohle je totiž další dokonalá deska tohoto úžasného tělesa. Radost tohle poslouchat. Už zas.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.
Vložit diskusní příspěvek