Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ale hej, v ničom máš pravdu. Občas mu to dosť uletelo, ale na druhú stranu som si podľa jeho článkov pár dobrých vecí našiel.
pc: moc nerozumim :) posloucham, uvedomuju si, ze je to celkem zajimave a docela dobre udelany, nicmene me to spis sere (ta preplacanost). progresivni ve smyslu jak se pouziva "prog/art" urcite ano a jedna z nej kapel. ale jinak to progresivni imho neni vubec.
ozzy: no dovol. cermak recenzoval v zasade jen krupanske metalove picoviny, ktere se tvarily "avantgardne" (ale to se tyka jeho clanku tak 5 let zpatky, od te doby jsem od nej nic necetl)
Niečo podobné vraví on o veciach, ktoré recenzuje Martim Čermák.
Tak jak muze byt "vyborny"? Respektive by to chtelo blizsi informaci v cem "vyborny", jinak to je klasicka dreckusovina tj. na prvni pohled to vypada velmi inteligentne, ale zdani klame - je to picovina.
Vyborny album, ktery me ale nebavi moc poslouchat :))
No teda, vyzerá to ozaj zaujímavo a "progresívne".
Heh, mne to zase pripadá ako celkom verná a tradičná interpretácia, akurát kúsok pritvrdená. KING CRIMSON Schizoida takto hrávali na koncertoch.
lol
Uf, ta ukázka zní jako nějaká strašlivá kakofoní parodie na King Crimson. To mě bude strašit ještě hodně dlouho.
SHINING plays King Crimson - 21st Century Schizoid Man
http://vids.myspace.com/index.cfm?fuseaction=vids.individual&videoid=2035461172
jeste by je k nam mohl nejaky promoter dotahnout na koncert...
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
Vložit diskusní příspěvek