OPETH - The Last Will And Testament
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
.......
Hooya je kápo, a DALAS by se mel začít třást o své místo:))))
Dokonce šéfredaktor - no to teda smekám...LOL
.......
Je, ale o DT už nikdo mluvit nechce, takže než se to uzavře, tak je to potřeba trochu zasrat:))))
ale tohle je už hodně offtopic ne?
neboj budu :)
........
tak v tom případě pozdravuj "tuomase", před tím člověkem se spatným slovem zmínit o Nightwish, tak nedožiju rána:)))
radši se vraťte k oslavování DT :)
Chlapi serte na to :))) to byli kámoši
.......
Rakva vítězíííííí:DD
Google poradi - search: Hooya "king of metal" :)
.......
Hooya je tam dokonce titulovaný a korunovaný na "KING OF METAL"
.......
Hooyíku, můžu?:))))
Hooya píše recenze? Kde, kde? To musím vidět
........
Ale to já taky ne, všichni si o mne myslí, že jsem fanatický tyran, jehovista(marigold potvrdí:))) a vůl, který nezná srandu:D
neboj Petrucci, já to nemyslím nijak ve zlém :))
.........
Hooya: Kwa, přesně, to sem tam zapomněl připsat, díky:)))). Tak jako Tvoje recenze na metalforever, na portale estranky, že jo:DDD?
Petrucci: nebýt glam zvuku a Dominy, tak je to 10/10? :))
.......
Hooyíčku, zlatíčko, tichučko:)). Jo, Rakviči, ten debut DT, good, nebýt galm zvuku a Dominy, tak je to fakt super album:))
Petrucii : Ale ze Ti to teda pekne ide .. :)
takže BAN :))
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Vložit diskusní příspěvek