OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"ja uz na obscene nebyl par let, ale prave ty nejvetsi "neumetelsky" vyplachy, at uz crustovy nebo spis noisecorovy, byly vzdycky paradni a ta prava slehacka na shnilem festivalovem dortu. spis by se mely omezit nudne death-grindove tupoty :p"
a je to tu zas :P
hjr: ja uz na obscene nebyl par let, ale prave ty nejvetsi "neumetelsky" vyplachy, at uz crustovy nebo spis noisecorovy, byly vzdycky paradni a ta prava slehacka na shnilem festivalovem dortu. spis by se mely omezit nudne death-grindove tupoty :p
dodnes si hyckam jiste kompilacni festove cd, kde maji valy neprekonatelni nuclear devastation :)))
(ale nepopriam, ze tebou jmenovana kapela mohla byt opravdu nuda..)
Jj, týpek v růžových šatech taky neměl chybu a ti maníci v historických kostýmech šokovali i mě - už otrlého pravidelného návštěvníka obscínu:-)
Spatny crust ... :(
Souhlasim s reckou, Sterbehilfe byla naprosta hruza, sel jsem se podivat k podiu, v cem je jako problem a videl, ze nejsou sehrani, koukaj na sebe nevedej coby, kytarista uplne mimo... nechapu, co takove kapely na festaku formatu Obscene pohledavaji. Vubec uroven tehle crustovek tam byva takova pochybna. Ja je beru jako vypln, jako vsechny ty doomovy hruzy na Brutal Assaultu :)
A ano, kolikrat me bavili vic navstevnici nez kapela, kde jinde k tobe prijde anglan, da ti megafon pred hubu a rekne: "I'm sorry, can you growl?" :)
Nektere zminovane existence muzete najit zde: http://hjr.rajce.idnes.cz/ .. staci kliknout na prislusne album.
PRASATA
kam se podíváš ...dobré to bylo....škoda těch různých detailů co asi nejdou zveřejnit typu ....nas*áno v toi toice v mušli na chcaní apod... :)
Docela jsem na to zvědavej a zároveň se toho trošku bojím. Ani nevím, jestli čekat návrat k sypání (v duchu koncertního playlistu), či zase nějakou formu "sofistikované" hudební brutality:-)
Brutal Truth
Dobře napsaná recenze. Kytarista hrající s Brutal Truth už od loňska se jmenuje Erik Burke a kromě Brutal Truth hraje i v Sulaco, Kalibas, B.C.T., Lazers a dříve hrával v Lethargy. Gurn již s Brutal Truth nekoncertuje. Nový materiál BT již připravuje s kapelou Erik jako plnohodnotný člen.
a uplně dole moshuje Thorn
Ty vole, ten týpek v červeným elastikách na sedmej fotke od spoda je tuším počítač v celé své kráse. :o)))
Ty vole, ten týpek v červenom tričku na poslednej fotke je tuším môj kamoš. :o)))
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek