Morion: Jasně, já mám tenhle problém zase u jiných uznávaných muzikantů, třeba u U2. Taky mi prostě nějak jejich muzika nesedí, nevím ani proč. Rozhodně to ale není tím, že by byli špatní muzikantí.

.

D::D:D

to celkem chapu... ale ty zase obecne s prehnanym patosem nemivas problem (nebo se mylim)?

nemozem si pomoct, ale vsetko coho sa Ihsahn dotkne mi nesedi.. vzdy je tam nieco co mi vadi a aj pri doskach Emperoru som sa musel velmi premahat aby som ich vobec dopocuval

Císařovo nejlepší dílo

No laciné bych tomu fakt neříkal, poslechni si Invocation z Adversary, Malediction nebo Alchemist z angL. A už na deskách Emperor měl hlavní skladatelské slovo.

Komu cest, tomu cest ale bez Samotha a Tryma plodi vesmes lacine heavy a casio cajdaky...

Jeho sólová tvorba je o něčem úplně jiném, mám osobně radši tvorbu Emperor, ale i na sólovkách Ihsahn ukazuje vysokou hráčskou i skladatelskou kvalitu, právě ty melancholičtějí, rockovější pasáže se mi na sólovkách líbí (např. Threnody z angL).

dreckus - [30.12.2008 16:02]

tak tak

viz debata na mjc o tom samem :p
ten rozdil je propastny.. a ty heavikove nebo pseudo-prog momenty jsou tu zastoupeny narozdil od jeho solove tvorby jeste docela vkusne

..no uz vzhledem k tomu, že prometheus nemá moc daleko k ihsahnove solove tvorbe (logicky, kdyz ho cely slozil on) a tu jsi oznacil za mrdku...:-)

ns: jednickou je jasne anthems, ale prometheus se mi libi mnohem vic nez ix.. taky se tomu sam divim :)

Pro mě je Prometheus vrchol v propracovanosti a v experimentech. Ale atmosféru mají nejsilnější Anthems, i přes zprasený zvuk (nebo možná právě kvůli němu).

podle me je prometheus nejprihratejsi a nejpredvidatelnejsi album emperor....ale porad v pohode...

Mě se náhodou ten zvuk líbí, a hlavně ta střední, pochodová tempa.
Není to sice takové inferno jako Nero, ale šlape to.

Barbarossa byl dobrý až na ten "utopený" zvuk. :)

Pro mě to skončilo Friedrichem Barbarossou.

Nejlepší emperoro byl Karel IV, po něm už to byla docela slabota.

Říkal jsem si, co tady asi bude na Štedrý den čekat za překvapení, ale tohle jsem teda kurva fakt nečekal. :D Díky moc za recenzi! Equilibrium sice není takový kult jako debut, nejde mi z něj mráz po zádech tolik jako při poslechu Anthems a není vyšperkované tak jako Prometheus, ale přesto jde o geniální dílo, které má v historii black metalu svou neotřesitelnou pozici.

Mimochodem, "Žalozpěv pro Ikara" v mých očích spolu s "With Strength I Burn" po lyrické stránce shrnuje všechno to, co pro mě black metal znamená. "Icaros, I dare you, for I possess the wings of faith..."

..

Jak sympatická štedrovečerní recenze xD

tak ať slouží !