INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
VELVET REVOLVER - Libertad - zpět na článek
-
stone
24.7.2007 11:29VR vs. GNR
Když si poslechnu ať už Contraband nebo Liberted a srovnám to se skladbami jako je Better, IRS, Catcher In The Rye, Madagascar nebo There Was A Time, tak Velvet Revolver působí tak obyčejně jako když vedle sebe postavím třeba Sepulturu a jakousi zápůadočeskou kapelu pokoušející se šoupat dvojhmaty v garáži a tvářit se jako Cavalera. Jednoznačně se ukázalo, že Guns byl vždy víc Axl než zbytek kapely.
Velvet evolver je příjemná rocková hudba, která kolem mě proletí, dobře se poslouchá, ale za deset minut si už nevzpomenu, co jsem to vlastně slyšel.
+Jesus+
23.7.2007 14:12Jo.. ..protože velveti choděj na podium střízlivý a jejich fanoušci jsou intelektualové-abstinenti... O.o
:D tohle mne vždy pobaví..lenin
23.7.2007 13:00velveti jsou proste super s ten kdo pise ze deska je slaba je pako chtel bych videt jeho vetsinou kritizuji jen zbabelci co umi jen chlastst pivo a blbe dristati cuz
marius
21.7.2007 01:34vie niekto akou pridanou hodnotou disponuje bonus DVD ?
+Jesus+
20.7.2007 14:53Nepůsobí tak grungeově? ...mno, takže autor to asi vystihl správně - mno, poslechnu si, ale moc tomu nedávám...
metbiker
19.7.2007 07:22Podla mna je to dobry album ,mozno troska rockovejsi ale je tam dost kvalitnich vypalovaciek hlavne tak od 6 skladby hore a neposoby tak grungovo ako prvy...
Imothep
18.7.2007 14:30Jsem zvedavej, co na to Axl & Co - pokud Ch.Democracy vubec nekdy vyjde. Ale co jsem slysel nejake demoverze, tak uz ty znely hodne slibne.
BLACK CURSE - Burning in Celestial Poison
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
IOTUNN - Kinship
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
VOLA - Friend Of A Phantom
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
THE CURE - Songs Of A Lost World
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
HAVOK - New Eyes
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
ENVY - Eunoia
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Vložit diskusní příspěvek