MÚR - Múr
Islandská mláďata se nepokrytě inspirují svými idoly a dělají to skvěle. Jejich modlami jsou ALCEST, SÓLSTAFIR a CELESTE. Na debut jde o zvukově i aranžérsky velmi silný materiál jenž je pro mě slibným příslibem do budoucnosti.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Prijit tomu na kloub
No, tak, no tak, z tohoto pocinu jsem mel ze zacatku celkem smisene pocity, dokonce bych v tomto case souhlasil i s Liefem, ale, je tu to ale, byl jsem v nalade, ze to album u me dostalo dalsi a dalsi sance takze se podepisuji pod Straye, mozna bych nesel zase tak vysoko s hodnocenim. Co je na tom nejlepsi ? Ano nejlepsi na tom je, ze je to hrozne neuchopitelny pritom to ma vybornou atmosferu a fluidum( po vice nez 5 protocenich). Dle me zde neni zadna velka hitovost(napr. ani pri zpevu evokujicim ala The Killers), naopak je zde hodne osobitosti(o originalite moc nemluvim), coz, dle me, dela album hodne vyrovnnanym. At se budeme bavit o tehle post-new wave nebo glam rocku, tak, dle me, je vzdycky osobitost tim nejdulezitejsim, spec. v tom ranku, ktery az prislis casto zklouzava ke srackovitosti.
Kapely tohohle razeni nejak moc planovite nevyhledavam, mam sve "naladove" stalice, Elliott, Placebo, The Cure, Travis, Sunshine atd....
Nerikam, ze jsem z Interpolu kdejak hotovy, ale rozhodne se za moji osobu jedna o velmi a velmi prijemnou vec, ktere kdyz se bez predsudku otevrete tak vam nabidne krasnou vice nez 45-ti minutovku poslechu.
Ten "běloch" je tam určující...bez toho by to nemělo ten potřebnej styl.:))
"postupně odkrývají nemalé niterné bohatství osamělého mladého muže – bělocha, jehož pocity jsou surově vrženy do mrazu jednadvacátého století,"
BĚLOCHA??)))) To je skutečně tak relevantní?
Zkoušel jsem poslouchat jejich dřívější alba, ale až na pár písniček je to zoufalá nuda, drnkání po strunam. V indie rocku se najdou lepší kapely.
Zatím se kloním k pozitivním názorům. Unylost minulých nahrávek se sice úplně nevytratila, ale jestliže to v předchozím případě byla příjemná akademická nuda, tak tentokrát můžeme hovořit o emoční pestrosti a schopnosti vtáhnout alespoň dále pod povrch.
Odpálit hned na úvod největší hitovku na albu samozřejmě vtáhne do dalšího poslechu. Ten nabídne solidní heavy metal amerického střihu, ale takovou pecku jako "Satana" už zde neuslyšíte. O kapánek více mi vyhovovala komplexnější tvář z minulé desky.
Tohle je psychedelická bestie, která je mnohem dusnější než cokoliv z minulosti. A jde vám po krku. Pomalu, ale pevně a vytrvale. Aneb opravdu šťavnatá porce halucinogenního, technického a lehce bizarního disso death metalu.
Je to vskutku těžký poslech. Přesně takový, jaký u takto pojaté nahrávky má být. Zvuk se opravdu povedl. Je těžký, má tlak a výrazně se podílí na faktu, že vám deska nedá nic zadarmo. Pakliže jí dáte šanci, odměna v podobě jedinečné žánrovky se dostaví.
Jen málokdy tak dokonale jméno kapely přiléhá jak na styl, tak na zvuk. Amák vyrobil naprosto tučný bažinatý sound, který skvěle funguje s hudbou i vokálem rozkročeným mezi skřehotavou black metalovou polohu a čistý zpěv trochu evokující například Načevu.
Vložit diskusní příspěvek