THE FOREST FORGETS - Of Wind & Willows
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
..........
7metalheart: "Má to aj slušné efekty, ale deťom do 12 rokov by som to príliš neodporúčal" - tak co jsi v tom kině dělal?:)) A knihu si učitě prečítaj, je mnohem lepší než film.
Hudba k novému filmu se poslouchá velmi dobře (rád si ji pustím na relax), ale přeci jen pro mě zůstane score ke třetímu dílu (prozatimním) vrcholem série.
Hehe, no jo, myslel jsem si, že ty soundtracky asi moc neznáš. ;o)
Pak tedy věz, že mezi hudbou Johna Williamse v prvních třech dílech a muzikou v dalších dvou je velký rozdíl. K Ohnivému poháru byla hudba sice úplně jiná, ale dost zajímavých momentů v ní taky bylo. Hodnocení Fénixova řádu si nechám na dobu, až budu mít poslechnutý soundtrack. Možná jsem měl s tím srovnáváním trochu brzdit, to ze mě holt mluvila lítost, že už tu hudbu neskládá pan Williams. :o)
fadunel - jj, já ty soundtracky vůbec neznám, myslel sem tu uvodní, jak je v každejch HP titulcích :)
Myslíš v zatím posledním díle filmu? No nevím, ale já v tom filmu původních Williamsových melodií slyšel jen minimum. Resp. si pamatuju párkrát pouze motiv z počátku "Harry's Wondrous World". Ač soundtrack-freak, tak jsem hudbu v posledním filmu moc podrobně nestudoval, to si nechávám na druhé shlédnutí. Ale z toho, co jsem vnímal, tak mi ve Fénixově řádu přišla hudba tak o dvě třídy horší než ta Williamsova. V té je tolik krásných melodií a motivů, že ji poslouchám rád pořád. Kdo ví, možná to byl záměr tvůrců filmu. Ty potemněly, pohádkovosti postupně ubýva a hudba v prvních třech dílech krásně vyjadřovala právě tu pohádkovost. Tak tam teď nasadili akčnější skladatele. Čert ví...
Ale přiznávám, že člověku, který není soundtrackově postižen, to všechno může přijít na jedno brdo. ;o)
Farundel - beztak tam ale používaj pořád ten motiv co v každém díle, ne? :)
Viděl jsem ten film včera v kině a jsem spokojen. Na brilantní třetí díl Alfonse Cuaróna to sice nemělo, ale i tak to bylo dost dobré. Místy jsem měl sice pocit, že tam "něco chybí", ale to je vzhledem k tomu, kolik stránek má kniha, asi celkem pochopitelné. Lituju ale toho, že soundtrack zase neskládal John Williams. :o(
Právě jsem se vrátil z kina a je to pecka.
Njn. Typický Milda. :)
"pokud by třeba Hermioně v mezičase narostl dvakrát takový zadek, případně prsa-čtyřky, bojím se, bojím, že by to byl pro filmový štáb neřešitelný oříšek"
:)))
mildovo recenzentske dilema...
Tak zatím jsem pátého Harryho neviděl, ale musím konstatovat, že recenzenti Metalopolisu se celkem odlišují (ne ve všem) od ostatních médií v hodnocení (českých i zahraničních). Ale to je samozřejmě jen otázka vkusu.
Tady jsou i jiné recenze.
http://www.sfsite.com/07b/hp252.htm
http://www.ew.com/ew/article/0,,20035285_20037901_20045337,00.html
http://www.scifi.com/sfw/screen/sfw16313.html
http://www.csfd.cz/film/197182-harry-potter-a-fenixuv-rad-harry-potter-and-the-order-of-the-phoenix/
Ještě je pěkná recenze v poslední Pevnosti.
Imelda Staunton a Evanna Lynch velmi dobre
Helena Bonham Carter - priserny make-up jej spravili
past na oko - Michael Gambon ako Dumbledore -> vypelichany holub hadr
nuz a v tom vypocte nespomenut Maggie Smith si mohol Milda odpustit :)
inak bohuzial nudny film, ale zas celu knihu na platno nemozu dat :)
...
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Moje první setkání s tvorbou této rakouské kapely probíhá za asistence emocemi prosycené muziky z různých "post" žánrů. Je tam dostatek nápadů i děje, aby to utáhlo přes hodinu trvající stopáž a zároveň motivovalo k opětovnému poslechu. Fakt supr chlapy!
Tradiční melodický heavy metal, ovšem výborný. Na desce je vše v pořádku, kvalitním zpěvem počínaje a vymazlenou produkcí konče. V rámci žánru mohu jen doporučit, jen tomu chybí nějaká ta vlastní přidaná hodnota.
Zmar nad zmar. GRAVE DIGGER přestali být opravdu zajímaví někdy kolem alba "Ballads Of A Hangman" (2009) a od té doby už si vlastně jen zoufale tahají ze své riffové zastavárny, co jim dříve nepřišlo dost dobré. A tentokráte to tedy rozhodně dobré není.
Parádní švédský old school death, který se vrací v čase do devadesátek a servíruje správně dusivou porci švédské žánrové klasiky zarámovanou do charakteristického chrastivého zvuku. Tohle by mělo chutnat především fanouškům starých DISMEMBER a ENTOMBED.
Třetí album švédských mladíků přináší zároveň i jejich nejvyspělejší materiál. Přechod k velkému labelu z intenzity jejich groovem načichlého blackujícího thrashe pranic neubral, navíc skupina přidala ještě více šikovnosti při kompozici. Svižný poslech!
Na rozdíl od kolegy Manatara si nemyslím, že se tihle Švédové nějak příliš stylově rozvírají. Většinu času je to prostě symfoničtěji pojatý black/death, který neurazí, ale nic zásadního se neděje. Jen ty čisté vokály trochu vybočují.
Vložit diskusní příspěvek