Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
celebřytě
gotta - [23.5.2008 08:57]
Rokové hvjezdy - selebrity!
Kdo jsou Matouš a Pepan?
Vyprstit!
Si si istý, že kolená?
V Sobotu musíme všeci řádně ochmatat kolena Matouše a Pepana, bude to poslední šance!!
Darkmoor je v pohodě. Nechvátá :)
No asi bychom měli pohnout a rychle ošahat kolena Darkmoorovi, dříve než jeho hvězda dosáhne svítivosti celebrit od Bodamského jezera.
Co to kecáš, vole. Šáhnutí na Lahiovo koleno bylo...bylo...bylo tak úžasné. Smrk. Ach jo, Ty doby už se nikdy nevrátí. On už je teď hvězda. Nedosažitelná.
jj, teď už mu závidíš, že sahá jinam
Ale podarí sa aj neskutočný zvuk. Mar De Grises, Saturnus a Zatokrev v Trnave potvrdia.
Sice tý Strayově hlášce moc nerozumim, ale osobně mám taky radši outdoor akce, prostě proto, že na nich bejvá čitelnější zvuk.
V klubový scéně jsem vyloženě čitelnej zvuk neslyšel už ani nepamatuju. Zvlášť u extrémních kapel a-la Brutal. Ty nemaj v klubu čitelnej zvuk nikdy.
Hezkej příklad byly loni CYNIC - kdyby byl takhle zkurvenej zvuk v klubu, neslyšel by nikdo ani hovno. Otevřenej prostor to dost zachránil. Denní světlo absolutně ničemu nevadilo. A je mi vcelku fuk, že v klubu je to "osobnější" a člověk je víc "spojen s kapelou". Doby, kdy jsem Loužovi záviděl, že šáhnul Laihovi na koleno, jsou dávno pryč. :)
Stray - [21.5.2008 17:23]
To je jasný kandidát na příspěvek roku. Hlavně sousloví "vylhaná alternativnost" XD)))))
Ad Hellfest - jedu, co se tyce lineupu, je to naprosta extaze, od poledne do noci. Jsem na to fakt zvedavej, at uz jak vydrzim tri dny kotlit nebo na organizaci, ktera ma udajne dostat mnohem lepsi rozmery nez loni. Jak jsem cetl tak to byl v tomle ohledu dost pruser. No uvidime jak se frantici vytahnou.
Ad BA - tak tady to rozhodne taky nuda nebude, hudebne se rysuje zajimava sestava a navstevnicky se rysuje sakra hodne polaku, takze zas asi bude veselo :-) V josefove je to podruhy, takze ocekavam taky o skok lepsi organizaci. Uff, no a ty Mithras co loni odpadli bych si jeste dal...
Jj, je to komik. Oblíbený:-)
.
Rofl :D se voe hlavně že to sype strayi. Rokenróóól !!
:)))
já tě žeru chlape
Dreckus: Přesně tak, dobrá kapela se pozná především, že je dobrá živě a zvlášť venku, kde se zvukové nejasnosti jen stěží zakryjí v nějakém bahínku diletanství a vylhané alternativnosti, která má v malých klubech zelenou. :)
celkom by sa hodili na poslednú kapelu - dlhší playtime potvrdí ;)
jinak doufam, ze esoteric vyfasnou cas aspon nekdy pozde v noci.. ke snidani by jejich produkce nebyla zrovna idealni :)
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.
Objev na první poslech srovnatelný s Nory MEER, Dánové ISBJÖRG uchvacují podobně hravým a progresí provoněným poprockem. Ty melodie, klavír a vzletné aranže včetně sebevědomých vokálů mě napoprvé prostě dostaly do kolen. Uvidíme, zda první dojem vydrží.
Rogga Johansson nepolevuje. PAGANIZER jsou jednou z jeho hlavních kapel a samozřejmě doručují švédskou deathmetalovou klasiku. Rychlejší kousky jsou standardem bez překvapení, osvěžení naopak přinášejí ty pomalejší. Nejlepší skladba je ta úplně poslední.
SENTIENT HORROR narukovali k mrtvým do služby a v novém zaměstnání se jim daří náramně. Lásku k (převážně) švédskému death metalu nezapřou, hlavně pak k prvotnímu chrastění v režii ENTOMBED. Živelná OSDM deska s lehkou thrashovou patinou. Šlape to skvěle.
Vložit diskusní příspěvek