Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Moc v tom šťouráš. Jasně že (A) je jednotkou proudu (I), ale v hudební recenzi se zabývat fakty, ...? Divné! :))
hnidopich
... neda mi to, ale energie a ampery ?!? sakra, cos mel chlape z fyziky ? :D
Bylo to...skvělý!!!Jak se dalo čekat.Trochu se nám kluk změnil v Henryho Rollinse,ale to neva...Pokud srovnávat s MM,kterýho jsem viděla naposled v Táboře...pchpchpch...MM to neuzpívá-neuřve ani zpola-starfucker!(Kde by byl bez Trentíka?)Akorád to prostředí by zasloužili méně vražedné a my taky-za ty prachy!!Hrozící kolaps chvílema nešel přehlížet.
Souhlasim s DaManem, show pomerne slaba, hlavne v porovnani s projekci treba z drivejsich tour. V prvni tretine jsem si rikal, ze takovyhle svetla ma kdejaka provarena ceska kapela... Nicmene i tak hodne kvalitni koncert, posledni tretina (kdyz sel ten projekcni panel zpatky nahoru) hodne nadupana a pri Hurt husi kuze. Takze ve finale naprosta spokojenost. Ale koncertem roku jsou pro me zatim Smashing P. a Pearl Jam na Novarocku.
Já ho mám rád. Takové Mechanical Animals je lahůdka. A koncert z 2001 v T-mobile ještě s Ramirezem, Johny5 a Madonnou Wayne Gacym byl uplně parádní.
Mě jen skroo uráží a mrzí, že MANSON hrál jen necelou hodinu čtvrt, stejně dlouho se na něj muselo čekat, show poměrně chudá (jeho hlavní zbraň) a především se prezentoval naprosto sterilním, téměř odfláklým výkonem. Přesto na něj přišlo 2x tolik frenetických fanoušků, navíc do skvělé T-Mobile Areny. Kdo navštívil oba tyto koncerty, zase si jednou může povzdechnout nad nespravedlností hudebního byznysu. Manson nepatří do stejné výkonostní kategorie jak NIN
A je to tu zas :D ...sem né, tady to nepraste - tohle byl jedinečnej zážitek, NiN jsou NiN a jinou kapelu sem netahat! :)
spravne hosi, ja vedel, ze se k tem tool driv nebo pozdeji dopracujete :)
u Hurt me sral vriskot, prubezne tleskani a pisteni, coz znacne narusilo krehkost a intimnost teto uzasne skladby
Ale já řadím MM daleko nad Tool. :-))
sicky: ten koncert byl až 1994, tour k Downward Spiral.
Jinak show neskutečná, pro mě po loňských koncertech TOOL a PEARL JAM třetí největší zážitek, při Hurt a atmosféře na stadionu (btw.bylo tak 5 000 lidí, 8 ani omylem) jsem se málem rozbečel. A Piggy skutečně nehráli, max.nějaký fragment a toho jsem si nevšiml
NIN x MM
Stray: "překvapivě hráli hodně skladeb z nejstaršího období" - překvapivě? Wish, Head Like A Hole nebo Gave Up hrají pokaždé a za ty roky se staly pevnou součástí, téměř základem setlistu. Jinak Trent sice přibral těch nějakých 8 kilo, ale na těch správných místech, žádný pivas, ty ruky má jak stavební buchar. A porovnání s Mansonem je namístě: MM hrál hodinu, stejně dlouho se na něj čekalo a ještě to odflákl jak prase. Toto bylo 22 songů, 2 h.a s max.intenzitou. MM je jen a pouze soft.verze umění NIN, jednoduché, byť dobré napsané koncertní vyřvávačky a vždycky tomu tak bylo. NIN patří do kategorie k TOOL a Bowiemu, MM tak k Slipknot
Setlist ten istý ako v Bratislave, Piggy nehrali
"intermezzo...pouze za pomoci laptopů před jakýmsi elektro-závojem, na který byly promítány nekonkrétní světelné ruchy a šumy." táto veta je understatement jak sviňa...bo to bol totálny kurevský hyper-mega nárez! :)
z piggy nezaznel nikde ani kousek...
Fajn koncert
Koncert bol skvely, akurat mne Dandy Warhols vyhovovali. Skor ma pobavilo, ze pre vacsinu populacie su Dandy Warhols ta znamejsia kapela ;). Ale teda tvrdit, ze to bol najlepsi koncert... No.. Bol uzasny co sa tyka atmosfery, hudby etc. Len ma trosku zamrzelo relativne minimalisticke pojatie stage-u. Az na ten LED panel to bolo vsetko podla mna prilis obycajne na taku mega kapelu - ocakaval som od toho o nieco vacsiu show. Do kotla som sa ale neodvazil a bol som nakoniec rad :). Snad ich uvidime coskoro zase.Akurat som teda rad, ze nehrali vela veci z With Teeth, zda sa mi nejake vymakle oproti predoslym albumom.
...tak to asi musel být jedině kousek té skladby...jinak nevím...
piggy
jste se asi byli vychcat a blbe slyseli. piggy samozrejme nikdo nehral...
zde je dukaz :-)
http://www.techno.cz/misc/images/2007/nin.jpg
paráda
No bylo to supr, hlavně obdivuju jak naživo předvedli skladby, který by teoreticky neměly fungovat - hold pánové vědí jak na to a jsou to špičkoví muzikanti. Věděl jsem že to bude bomba, ale že se tento koncert stane mým největším hudebním zážitkem...to jsem nečekal...March of the pigs bylo určitě celý, ale Piggy nevím...nehráli jen nějakej motiv z této skladby?
Hráli jí hned na začátku asi třetí nebo čtvrtou.
Jak řikam - hádat se nebudu, skladeb bylo přes dvacet a koncert byl špičkovej-- to je to hlavní...
Album, které jde ve šlépějích dva roky starého „God's Country”, ale ve všech ohledech se mnou více rezonuje. Je o něco rychlejší, průraznější a kousavější. Přímá srážka stylu kapel jako DAUGHTERS, HARVEY MILK a třeba i ACID BATH.
Všeříkající název alba. Delší tvůrčí pauza u ostravských rozhodně neznamená změnu stylu. Na to už jsou v tom svém pevně usazeni a z této pozice orchestrují další palbu ostrých songů, kterým opět nechybí odpich a chytlavé motivy. Tradičně dobrá práce!
Zásady sice nepustí, ale psát shout po prvním poslechu tohoto (záměrně) kostrbatého propletence není lehký úkol. Na druhou stranu jsou to stále ti samí GIGAN se svým živelně-technickým a pořád kreativním death metalem. A také i pro mnohé nestravitelným.
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Vložit diskusní příspěvek