À TERRE - Embrasser La Nuit
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Wildhoney a priemerný? No to by som teda netvrdil, mozno sice nie je uplne bezchybný, ale je to dosť zásadný album, na ktorý nepriamo (úspešne) naviazali Lake Of Tears so svojim Forever Autumn...
Ja osobne mám Wildhoney v top ten albumov 90. rokov... a to už je čo povedať...
Konečně jsem to album dneska slyšel. Poprvé v životě. Furt jsem o tom četl, věděl jsem o tom... a o nic jsem nepřišel. Kindermetal. Komerční. Nafouknutá bublina. Ještě před léééty na gymplu jsme se dělili na dva tábory metalistů. Ti, co měli rádi ty a la Century media výplody a kteří proti tomu bojovali. Jako hudba to neni úplně špatná... jenom průměrná. Daleko lepší v tomhle ranku mi příjde první Gathering -always. Ten je aspoň chytlavý a obhrouble temný. Ten si pustím ještě dnes. Ale tohle? Fuj
Ty vole Vlasta je rád, že je rád :).. Venom by mohli vyprávět..
Miluju Wildhoney. Kam dal?
z kefýdrol som našťastie nepočul viac než jeden song..
ale s5 k topic, živák TIAMAT zo Štokholmu je zlý zvuk, riedke publikum a skúšobňová úroveň.. LEN kvoli tomu by som si tu ediciu rozhodne nekupoval..
horší než kvltovní živák famóznych KETYDRÓL???
inak ten Wild-live in Stockholm je jeden z najhorsich zivakov, ake poznam :)
hej veľmo pekné to bolo len som to nestihol kúpiť
Minuly rok vysla europska 2CD reedicia, obsahujuca Wildhoney, Gaia EP a na druhom disku zaznam Wild-Live In Stockholm 1994 s takmer kompletnym Wildhoney (tusim to kedysi vyslo na jednej kazete s Wildhoney).
To vsetko este s nejakymi klipmi v luxusnom digi a s 28-strankovym bookletom.
Vyjímečné album,výborná sestava.Hlavně Hagel,naprostý satan.Viděl jsem je dvakrát na živo k této desce-profíci,vizuální zážitek,jěště dnes mi běhá mráz po zádech,jak si na to vzpomenu.Vyjímečné album... to už jsem asi říkal.ne?!
Já čajíčky rád. Nesmí být přeslazené, mockrát vyluhované a náhražkové chuti ... A to není tento případ.
Dalas: I ty? Neskutečné takový drsňák ze "sedmičky".
Inak (nezvykle) suhlasim s DS, uvod albumu je dokonaly, zbytok je trochu "fadeout", ktory ma uz dnes po rokoch az tak nebavi. Ale od zaciatku po "Gaiu" je to stale uzasne.
Hodně lahodnej čaj
Wildhoney je prostě čaj.
epicka gaia.. ty jo :)
DS: Tebe jsem tu čekal mnohem dřív.:)) Podobnost v čem?...prostě jsou to epické záležitosti, v roce 94 ještě nebylo na světě tolik alb podobně zaměřených, ale prostě některé kapely se tímhle zabývali už dřív (třeba Bathory okolo 90´). Mně na Tiamat té doby vadilo to, že dělali korpulentní projekty plné ambicí, ale hudebním umem na to neměli. (jako největší příklad uvedu - Edlunda coby velmi velmi průměrného zpěváka). Tod moje verze.
Stray : No to je zase "výplod" ! XD "Gaia" že je podobná "Bridge Of Death" od Manowar ? Proboha v čem ???
Btw. nechápu, že si tu nikdo nevšimnul jiné, mnohem zjevnější podobnosti. Totiž že nosný mega-riff z "Whatever That Hurts" je sprostá vykrádačka "Armageddonu" od Torr. Se divim, že to Vlasta nedal k soudu :)
Tato deska je samozřejmě klasika, byť zub času zapracoval. Ale "Whatever...", "The Ar" a "Gaia" jsou úžasné stále. S tím Cyklem je to skutečně sranda, protože ten dával plnej kotel vždy jen gore-grindovým chlívům a najednou tohle :) Švédský hermetismus... :D
to je fakt .... :)
ja si pamatuji jaxem si to cd pujcil, hodil to do sluchatek a myslel jsem ze ty bici v gaie mi vystreli mozek. tohle album je fakt to nej co jsem slysel. btw. asi jedina deska v historii sparku, ktera dostala v hodnoceni nekonecno (recenzoval Cyklo)
Nebezpečný sludge, doom, post metal s nádherně kanální francouzštinou. Zahulený zvuk a dusivé nálady, až se z toho svírá hrudník. À TERRE mě na první poslech dostali, uvidíme jak trvanlivé to bude.
U retro hevíků je klíč jednoduchý: buď to kopne, nebo ne. U těchto Švédů je situace ihned jasná. Příjemně dobový zvuk, přesvědčivý projev, jednoduché háky a príma veteránská atmosféra. Výsledkem je žánrově trve kolekce, kterou člověk vděčně vdechne.
Ejhle, špičkový německý debut našťouchaný bravurním technickým DM. Má to dost valérů, skvělou balanci mezi melodikou a zrůdnou agresí, zábavný vokál a explozivní basu, která evokuje klasiky žánru. Němci působí dojmem, že se pro první ligu narodili!
Košatý technický death, agresivní náklepy střídá progresivní hravost a přestože se jedná o brutální formu death metalu, je to i dostatečně čitelné. Povedený zvuk dává vyniknout všem instrumentálním parádičkám. A tempo je většinou zabijácké. Palec nahoru.
Tento šťavnatý mix proto-black/deathu s thrashovým zurvalstvom, nasratosťou a rýchlosťou sa mi veru pozdáva. Švédom to krásne hrá, tento debut u slovutných Century Media sa veru podaril.
Nové album skotských MOGWAI opět těží ze soundtrackových zkušeností skupiny, ale současně je cítit snaha vrátit se k postrockovým kořenům a především po produkční stránce ostřejšímu soundu. Tady bude co naposlouchávat.
Postmetalový koktejl, ve kterém je namixováno hodně rozdílných vlivů, od DEFTONES přes náznaky TOOL až k post rocku či dravému i melodickému post hardcore. Trochu zvláštní koktejl, ale říz to rozhodně má.
Vložit diskusní příspěvek