OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
"Průměrný Black Metal"? To jako vážně?! Mám za to že v BM patří Abigor k naprostý špičce a platí to jak pro starší tvorbu jako bylo Nachthymnen nebo Channeling the Quintessence tak i pro tu novější korunovanou geniálním Leytmotif Luzifer - The 7 Temptations Of Man btw.Bylo by fajn na stránkách Metalpolisu vidět víc recek na Abigor,minimálně na jejich novinku Totschläger
Suhlasim, Abigor inak nepocuvam ale Nachthymnen je krasny album!
Tak "Nachthymnen" je neskutočný aj po rokoch. Pamätám sa, ako som si ho ako čerstvú novinku priniesol domov a bol z neho dlhé týždne úplne odrovnaný.
Abigor je vynikajúca kapela. Na album "Nachthymnen" nedám dopustiť. Nikdy neboli priemerní, vždy sa prezentovali vyslovene prvotriednou hudbou.
Jejich spíše průměrný black metal.....:) Recenze je ale dobrá, alespoň není zatížena nekritickým nazíráním starší tvorby:)
Naprosto jedinečná parta s takřka chorobnou atmosférou. Jejich stará alba nemají konkurenci. Další jsou, minimálně, zajímavá. Novinka z letošního roku by si zasloužila recku.
OFFTOPIC
Drzte sa temy hoviadka!
Piotresku: !!!
mas tam hrubku..
(pise sa "postrech")
Mne sa paci ked je tu napisani traki citatelski postreh o tom to tu je to o inom co si mysli redakcia
jasne.
a
naco vobec napisat recku teraz ved sa moze dat aj o 10 rokov.
viete ja sa chcem docitat o novom albume ked som ho este nepocul a nie ked ho uz mam prepocuvani.
jedine na co je to dobre tak ze tam prihodim svoje body. aj tak sa vase a moje postrehy z albumov rozchadzaju.
Wigo: http://www.metalopolis.net/center.asp
dolu..
Opozdenie
Ano metalopolis casto recenzuje s opozdenim obcas aj rocnym alebo neurcitym a to aj CD ktore im boli zaslane.....to len tak na okraj idem si dat ten Abigor co je to zac som zvedavy...starsie som dake pocul...
taky uz to mam dlouho, a posloucham to, tzn. ze je to vynikajici fosna, abigor jsem mel vzdycky rad... uz od orkblut, tam me tenkrat uchvatily bici...s tim mayhemem je tezke to srovnavat, fractal se mi zda jaksi "bohatejsi"...
to byla chyba s tim mayhemem...
ja to už mám dlho a je to velká fajnotka 1000000 krát lepšie ako nový mayhem ktorý som hned deletoval po prvom vypočutí
.. pre mňa je to jeden z najlepších albumov roku :)
no skvele...neni to spatny, ale proste na 666 int. to nema, navic to vyslo s devitiletym zpozdenim....
vzdyt jsem rikal, ze je to skvele album.... :)
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek