Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
s hodnotenim este par posluchov pockam. Kazdopane mi "rezkejsia" poloha radiohead vzdy sedela viac. Chcelo by to viac songov typu bodysnatchers, lebo zbytok je sice dobry, ale predsa len trochu uspavaci...
dneska som počul tri skladby a na počudovanie ma to celkom zaujalo asi tomu dám šancu
Zacala hrat prva skladba 15 step. Skontrolujem ci som si pustil spravnu mp3ku. Pustil. Ok, necham ju dohrat a dam jej sancu. Skoncila, nastastie. Takto sa to u mna zacalo, nastastie neskoncilo. Musim povedat, ze napriek tomu, ze to nie je prevratne a ked sa ma niekto opyta ci som si zapamatal z neho nieco, tak budem musiet povedat nie, je to v celku prijemne. Co ma trochu sklamalo, (nie moc, len trochu) je to ze casto som mal pocit "toto poznam - aha nie ved to pocujem prvy krat".
piotrescu: s tým, že recenzie nepíšem pre teba, som sa už zmieril (hoci to bolo veľmi ťažké)..
recku U2 tu mas.
a skor by som prijal recku u2 ako toto.
no keby som nerobil tak uz som na ceste smerom czech r.
sorry ale takuto radiovu hudbu nemusim.
tak zahod batoh a utekaj do grandhotelu AHIHILATOR.. ;)
pre mna je standard turistickej ubytovne presne toto
btw :)
"We're still not entirely convinced that what we posted the other day is the official cover for In Rainbows. We've received a lot of email that pointed out some typography and design differences with what is shown in the discbox image. Also, it doesn't help that Stanley told us that the official artwork is not online yet"
koscj to povedal presne..
ns: presne viem, co mas na mysli a nepisal som uplne o "vykradani", no pri momentoch, kedy som mal pocit, ze pocujem skladbu, ktora ako keby plynule nadväzovala napr. na "exit music", alebo skladba "reckoner", ktora v sebe nesie zmes motivov z "amnesiac".. proste som sa nad tym musel pozastavit..
je to skvely album....a k tomu vykradani sama sebe..no, asi nepredpokladam, ze radiohead budou znit nekdy UPLNE jinak, než radiohead, myslim si ze jsou tam nove polohy oproti predeslym deskam, pride mi ze in ranbows jeste vice tlaci na introverci, podobne jako eraser, a aranze jsou tam vymakanejsi...
Ono existuje štandard z päťhviezdičkového hotela a štandard z turistickej ubytovne...
Peťo, prestaň riešiť blbosti!
Oxfordská päťka prináša štandard, bohužiaľ však tretíkrát po sebe.
toto nechapem a 8 bodov.
zeby srdcovka.
niekto vyda standard a dostane 5........
S recenzi musim naprosto souhlasit, vytecne napsane. Album jsem si take stahl za 0 liber, zatim nevim co si o tom mam myslet, ale to je celkem normalni stav pri tvorbe fy. Radiohead. Na hodnoceni jeste neni cas, momentalne potrebuji cas na hledani a poznavani.
Kazdopadne az vyjde oficialni normalni CD, tak vahat nebudu, protoze tuhle muziku mam rad, jo obchodni tah se povedl.
Tak na tohle album jsem velmi zvědav. Radiohead zatím nikdy nezklamali, tak uvidíme...
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek