NIGHTWISH - Yesterwynde
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
http://www.levneknihy.cz/detailzbozi.aspx?z=64544
Mari> aha:) děkuji Vám, pane:)
Poslouchal, protože June byla dětská hvězdička :o)
Tears of death - [12.11.2007 20:17]
Já myslím, že s myšlením to u tebe zase taková tragédie není... ;-)
(konec offtopic)
Black> tak to je chyba na mém přijímači:) Já si nějak vsugerovala, že jí v tom filmu říkal, že její písničky poslouchal jako menší, tak jsem to asi nějak vydedukovala... blbě.... ,,když to neumíš, tak nemysli!"
Tears of death - [12.11.2007 19:55]
nn.. Není to o moc.Byla starší (jenom) o necelé tři roky...
To je tím, že máš na mě takový dobrý vliv:))
Slzička, konečne niekto správne "plače" a nie "pláče" ;o)
Black> o kolik vlastně byla June starší? já mám za to, že o dost, ale ve Walk the line tot ak nevypadá... chyba na mm přijímači?
Prawda> aha, hehe, když jsi mi už osvětlil původ přezdivky tak se mi to taky zdá roztomilé.)) hezké moc..děkuji.
jinak se přidávám k Jirkovi a Markovi- též "plačem"
Děkuji!
Unchained
Tears of Death (neboli ToF neboli TOFINKA... přijde mi hrozně roztomilý /bez ironie/): Eh, v závorce jsem se vlastně už vyjádřil...
Ještě bych rád připomenul ten cover od Soundgarden - na který desce to vyšlo, netuší někdo? Díky
Tears of death - [11.11.2007 21:40]
jj... chápu...
btw. June Carter zemřela 4 měsíce před ním...
ale metalovou terminologií, jak oba bratři Cashové, jak Johny, tak Pat uměli hrát
jirky, souhlasím a pláčem taky, neuvěřitelné
Je to podobný případ jako s tím San Quentinem. Cash si přes veškeré melodrama uměl uchovat autentičnost. :o)
"pláčem"
Poklona určite Reznorovi patří, nicméně souhlasím s ozzym, taky se mi v Cashově podání líbí víc. Tím ale nechci přímo říct, že je nějaká ,,lepší". Možná, kdybych nevěděla jak je to s autorstvím, přiřkla bych ji rávě Johnymu, přijde mi od něj taková.. opravdovější. Doopravdy získala jinou dimenzi (pro mě lepší).
Black>máš pravdu, opravdovost je to nejlepší slovo co bych volila.... mě se ještě líbí (kromě jiných) moment kdy se na něj jeho žena ze schodiště dívá... jeden pohled a... je v něm tolik....
Presne tak. A je stokrát lepšia ako originál. Inak niečo podobné si myslím od Cashovej piesni In My Life. V podaní Ozzyho sa mi páči oveľa viac.
Je docela zvláštní, jak Reznorova píseň, zjevně vytvořená v úplně jiném kontextu, dokonale zapadla do Cashovy životní situace... myslím, že díky tomu ten song dostal úplně novou dimenzi.
Z nových, doteraz nepočutých kúskov ma na prvé počutie baví asi iba "Children Of´Ata. Celé je to nejaké rozťahané a bez energie. Toto nie sú NIGHTWISH, akých mám rád.
Chutná jednohubka pro skalní příznivce. FATHER BEFOULED už přes patnáct let zasahují tam, kde je třeba ukojit poptávku po tvorbě ranných INCANTATION. Příjemné EP, které akcentuje spíše jednodušší stránky kultovní „pillardovské“ éry americké legendy.
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Vložit diskusní příspěvek