OPETH - The Last Will And Testament
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tedy tento rok se opravdu nepovedl... jen v tomhle měsíci už tři významní muzikanti zemřeli... co se to, k...a děje?
katapulti sů parádní kapela
Škoda žes nenatočíl aj Katapulty, protože sa mně líbíja víc jak Urijáši. Je to hodně promakané a hlavně sou to super chlapi.
aj tento koncet som navstivil. zvuk bol konecne naozaj skvely. natocil som cely koncert Sweet a UH na video. cize mam bootleg. zazitok.
...vrcholom večera boli viac SWEET, ako URIAH HEEP, ktorí sú v Košiciach ako doma - ich tretí koncert od r. 1991.
Bol som velmi milo prekvapený z bossa kapely a jedinného pôvodného člena - Andy Scott napriek veku perfektne spieval vokály fistulou, a vôbec bol najcharizmatickejší muž celého večera. Úplne nečakané bolo, keď v kompletnej plejáde hitov zo 70.rokov v skladbe "Love Is Like Oxygene" zaimprovizovali až tak, že uprostred nej zahrali asi trojminútový fragment slávneho "Fanfare For the Common Man" od E.L.P. Pre mňa vrchol večera! ...
U.Heep podali štandardne výborný výkon s novým bubeníkom, ktorý pôsobil, ako keby práve prišiel z nejakej "říznej" metalovej kapely...
Olda Říha bol milo trápny, hrať na gitaru stále nevie, spievať tiež nie, ešte, že tam mal Dědka...
tomu předskakovali TI čeští "Kaťáci"??? :))) neuvěřitelné...
byl jsem jednou nucen sledovat celý jejich natočený koncert na plátně a hodně nahlas. maximální utrpení. bez přehánění jedna z nejhorších "echt bigbeatových" kapel co snad existuje.
Ja som tam bol tiez,no zial stihol som len Katapult a The Sweet kedze autobusy nepockaju...zvuk sa mi nahodou velmi pacil a to hlavne pre Sweet bol vydareny...inak moju reportaz najdete na http://www.hardheavy.kusi.sk/viewtopic.php?f=34&t=339
Ja mám pocit, že Švédi sa vrátili až niekam k "Deliverance" a skutočne som nečakal, že ma to bude baviť až takto. Prvé vypočutia prinášajú zvedavosť a radosť; rastie to!
Aktuální EP ukazuje dvě tváře současně. Zprvu klasický symfonický patos, pak ovšem skladby „200 Years“ a „Live The Tale“, které se bez sborových refrénů obejdou, a hned je to o třídu lepší. Tudy vede cesta z tvůrčí smyčky a bezradnosti posledních alb.
Je to úplne posledný album THE CURE? Dôstojnejší odchod si neviem predstaviť. Spočiatku nenápadný album si ma postupne omotal melancholickou atmosférou. Hustý oblak hmly, z ktorej sa mi nechce hľadať cestu von. ,,Disintegration" pre toto desaťročie.
Návrat niekam k "Ghost Reveries" so zvukom posledných albumov. Stávka na istotu, ktorá však za vrcholmi tvorby zaostáva. Navyše, mňa osobne rozprávač pri sústredenejšom posluchu tohto koncepčného albumu irituje.
V jisté BDM RPG hře vytváříte ultimátní postavu a její charakteristiky definujete následovně: Násilí: 100%, Technické skills: 100%, Skladatelská inteligence: 100%, Šarm: 100%, Oddanost 100%, Laskavost: 0%. Do kolonky "Jméno" pak vyplníte: DEFEATED SANITY.
Už poněkolikáté zní otázka stejně: Zničil Einar Solberg další desku jinak velice talentované kapely? Odpověď zní: Zase to zvládl. Jeho hlasový projev je jak chilli. Koření. Měl by se používat citem. Když se tam toho najebe hodně, nedá se to žrát.
Hele, Blake Judd ještě žije. Enfant terrible (ale současně i schopný skladatel) US blacku je (znovu) zpět a tentokráte doručuje tradičněji pojatou kolekci. Šlape mu to dobře, tělo už má sice životem zhuntované, mysl však zůstává stále čerstvá.
Vložit diskusní příspěvek