Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hehe, teď nevím jestli se mám smát nebo brečet...
WMoR
podlé mého se na příkladu Edguy a WASP ukázalo, jak rozdílně lze přistupovat k live koncertu. Edguy, jejichž hudba opravdu není bůhvíjakým uměním (přesto se řadím mezi jejich fanoušky a sobotní koncert jsem si opravdu výborně užil), díky ukecanému (až moc) Sammetovi dokáží navázat kontakt s publikem během několika prvních minut svého setu a naladění na stejnou vlnu udržet prakticky po celou dobu. WASP se prezentovali jako nabubřelí US frajírci, kterým nestojí publikum za to, aby otevřeli hubu. Konkrétně Blackie se svým postojem "mám vás všechny u prdele, mothefuckeři" mě dost sral. Hudebně to nebylo špatné, ale na můj vkus moc profesorsky zahrané. Něco jako CoB loni na letním MoR - odehrajeme si svoje a valíme na další štaci.
Stray: že si nepamatuješ ani jednu melodii z dílny Edguy, nikterak tvorbu této kapely nehandicapuje. Drtivá většina fans zřejmě na rozdíl od tebe tak obdivuhodně rozsáhlý hudební přehled, aby věděla, co, kdy a komu Edguy hudebně ukradl.
...asi nějakej tatar
foto
O obsahu článku se nebudu moc vyjadřovat, ale ty uvodní fotky!!! To je fakt ostuda!!!
Copak se neumíte domluvit na řádných fotkách?!!
Dělat rstránky o metalkoncertech a mít tam takové fotky? Asi jsem jen hnidopich...
S pozdravem JAN TATAR
www.fototatar.cz
První dobrá kapela byli Svartsot, u těch jsem se fakt bavil.Taková odlehčená verze Amon Amarth, ale hrají s nadhledem a je vidět, že je to baví. Výborné.
Arakain zahráli taktéž velmi dobře.
After Forever byla naprostá pecka, resp. Floor, protože všechno se točilo kolem ní. Skvěle zpívá, paří ostošest a navíc je velice, velice přitažlivá :-)
Co se týče Edguy, hráli výborně, ale Sammetova ukecanost byla fakt otravná.
U WASP jsem nepochopil, proč za nimi visela plachta s logem Dominator, když se hrál Crimson Idol. Ta plachta navíc visela i za většinou předcházejících kapel. Byl by takový problém ji zakrýt? Vystoupení kapely mi zkazil zvuk. Blackiemu snad jako jedinému z frontmanů nebylo absolutně rozumět, komunikace žádná.... škoda.
Klasický "Rogga" Johansson a jeho user-friendly death metal. Letos sice nemá oslnivou formu (viz slabší PAGANIZER), ale stále je to se ctí. Minulá deska byla lepší, ale i tady si skalní fanoušek najde to své. Hned po prvním poslechu vidíte všechny karty.
Trochu emařiny, trochu punkrocku a špetka indie melancholie. KOVADLINA řiznutá CARCIO RADIO. Ve výsledku celkem pozitivní vibe. Nová kapela se staronovými tvářemi a Banánem u mikrofonu. Hardcorovější MŇÁGA? Možná.
Tahle britská parta si prostě musí vybrat co chce. Koncept, ve kterém střídáte mělký emotivní rock a temnou post metalovou vlnu šilhající po blackaze v konečném důsledku působí jako zmatlaný dort od Pejska a Kočičky.
Nesúhlasím úplne s kolegom Shnoffom, že „PowerNerd“ je „ezo“. Devinovej potrhlosti je v textoch síce dosť, no v prvom rade ide o priamočiary prog’n'roll, ktorý strhne a baví od začiatku až do konca. Ad koniec: na „Ruby Quaker“ sa už so Shnoffom zhodneme.
Devinovu sólovou tvorbu buď milujete nebo je vám lhostejná. Nenávidět Devina nějak nelze. PowerNerd je asi očekávatelný, vrstevnatý ezo prog opus, který potěšil, ale nijak mě na lopatky nepoložil. Kromě songu "Ruby Quaker" ovšem. To je šleha jako kráva.
Hvězda za rok třicetiletých Jezdců jakoby po druhém dechu na albu "Der Rote Reiter" (2017) znovu začínala blednout. Po ukrutné nudě z divného alba "The Divine Horsemen" (2021) je toto EP už druhou studiovou nahrávkou, ale stále se neděje nic vzrušujícího.
Finský prog-power metal, který vykresluje kouzelné melodie a nápadité kytarové a hlavně klávesové instrumentální variace. Jde o one-man projekt, to je i kámen úrazu, nevýrazný zpěv spíš ruší a syntetické bicí také nic moc. Škoda, jinak super poslech.
Vložit diskusní příspěvek