OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
asi takhle:
- minusem je zvuk (ovšem mám na mysli výhradně bicí)
- plusem je druhá kytara. Nemyslím, že souhra Kelley / Rutan / Webster se slévá dohromady v jeden nepřehledný celek - stačí mít trochu trpělivosti a v ruce samozřejmě originální desku (a ne šermovat okamžitými soudy po první návštěvě rapidsharu). Pak jsou obě kytary i basa čitelné (IMHO více než na Monarchovi, kde Piro (ve srovnání s Alexem na novince) skoro nebyl slyšet).
No, čakal som, jak si s tým Reaper poradí. A celkom s ním a aj s bodovaním súhlasím (ale dal mu rovnako ako "I, Monarch"?!?!).
Pre mňa osobne je Rutan budúcnosťou klasického technického brutal deathu a po skvelom "I, Monarch" som čakal nejaký "deathmetalový míľnik". Bohužiaľ - nestalo sa. Album je zhmotnená brutalita: so svojimi plusmi aj mínusmi.
Po prvom posluchu som mal nepríjemný pocit, že okrem tej brutality tam ale žiadny iný obsah nie je. Aj keď sa album po pár ďaľších posluchoch nádejne otvára a dostáva hlavu aj pätu, asi už môžme povedať, že je "slabší" ako predchodca, ktorý sa mi napriek Rutanovým vyhláseniam zdal viac variabilnejší.
Ale klobúk dolu: jedna z najtvrdších smečiek out there :-)
K tomu zvuku: nemám šajnu ako to Rutan zvučí, ale HATE ETERNAL som schopný počúvať len cez slúchadlá (a to mám všetko v origináli!!!). Bez slúchadiel je pre mňa aj "I, Monarch" len nabasovaná hmlistá guľatá smršť.
Je pravdou, že ten zvuk je trochu "zašpiněný", ze začátku jsem se trochu lekl. Někde to vyloženě sedí, ale v některých místech se jednotlivé motivy trochu ztrácejí, je to zatím jen takový letmý pocit po cca 3 posleších, uvidíme co tomu dá další seance :-).
xxx
Tak mě to vyloženě sedlo,možná víc než I monarch. Hodnocení 9
album Fury and flames mě po minulém albu jednoznačně zklamalo, materiál je silný, ale produkce dostala zase na prdel, jako v případě King of all kings, album je přebasované, kopáky tvoří jednu kouli a celkově bubenické fígle jsou prostší, ale neva, už se těším na další flákotu, potenciál mají hódně veliký...
NJN, asi tomu nerozumím nebo co... :-D
Jen si pějte ódy, já pět nemůžu protože to v tom prostě neslyším. 8-)
Výborný deathík, ktorý pravdepodobne roysšíri moju zbierku, najprv sa mi zdalo že ten materiál splýva v jednu a tú iístú pieseň ale už som to rozpočúval
k8
osobně mi to "roztříštěné" nepřipadá, právě naopak. A ten zvuk skutečně čistý není, pakliže by si bicí zachovaly zvuk dle receptu "I, Monarch" (kde byly ozvučeny bez nadsázky geniálně) mohlo to být ještě lepší...
Solidní maskříček
Na mě deska působí strašně roztříštěně chaoticky a někdy mi úplně kytarové motivy splynou což dávám za vinu podivnému zvuku, který se sice tváří čistý, ale je tam toho tolik, že to nějak nestíhám pobrat. Stále tomu dávám šanci, ale minulou desku to nepřekovnává ani náhodou.
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.
Vložit diskusní příspěvek