NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ricardinho:
Ano, přesně tu jsem myslel. :-)
Díky.
Balic, asi mas na mysli debatu k Grave - You`ll Never See
Už před delší dobou tady pod nějakou recenzí někdo doporučoval novější kapely hrající klasický švédský death metal ve stylu Entombed, Carnage nebo Grave (mám dojem, že tam zmiňoval mimo jiné Puteraeon, Entrails a Morbus Chron). Nevíte někdo, kde to přesně bylo? Předem díky.
highlight desky
jednoznačně Black Sun
No právě, kritérium atmosféry obecně mám vysoko , možná i nejvýš, a u Ihsahna jí nemůžu vystát, nicméně další debatu bych buď přesunul pod Ihsahnovy desky nebo do fóra.
čisto subjektivne...mne chybať nebudu
Podľa mňa je sólový Ihsahn úplne "v cajku". Ak sa dokážete povzniesť nad tú pseudoumeleckú pózu, tak zistíte, že chalan je šikovný a kompozične aj interpretačne je na úrovni.. A aj jeho súčasný prejav mi je sympatickejší než zamlada. S Emperorom neporovnávam, to je predsa len iné kafe
Ještě jedna věc, mám trochu strach, aby se toho "zkažení jména" nedočkali mí nejoblíbenější Slayer ... World Painted Blood byla velmi slušná deska, kdy po méně ortodoxních několika platňách vyvrhli starý dobrý nářez velmi slušné kvality, ale kdyby se to opakovalo ještě dvakrát, byl by to už trapas. Když už nevydají desku (pokud nebude nějak zásadní, a to už nebude, musela by to být síla na úrovni Seasons...), odehrají ještě pár turné a odejdou do důchodu, budu je mít jako nepřekonatelnou skálu, která ještě v padesáti letech nakopala všechny do prdele ... když v tom budou pokračovat, budou z nich pro mne směšní staříci jako Iron Maiden.
A co se vám na těch sólovkách zdá tak hrozného? Na klasiky od Emperor to v žádném případě nemá, ale že by to byla zase až taková tragédie?
Ihsahn, já vím, tak blbej zas nejsem... :)
Současného Ihshana nějak nesleduji, ale deska Strangling from within od Peccatum byla skvostná. Ale právě proto, že říkáte, že Ih. věci nejsou dobré, je dobře, že to není pod hlavičkou Císařů.
O,o
Škoda jich...
Až na Thou Shalt Suffer mi nic během E. jako až vyložený průser nepřišlo, zato ty jeho sólovky, to mi přijde s odstupem času..jak to říct slušně..
Tak ale Íšaň stacil zamorit svet hromadou mrdek uz behem ery E. natoz potom solove...
Marco: Emperor, vynikající příklad. Udělali pár zcela zásadních věcí, pak to zabalili a jsou naprostí králové .... eh, císařové. Nikdo nikdy jim už nesebere pozici a nikdy si ji nezkazí horším albem. Vepsali se do dějin, mrkli na nás, že si toho jsou vědomi a pak to zanechali jiným, ať je někdo zkusí překonat. Nepřekoná.
Demonick: Na mém názoru na tuhle kapelu nezáleží.
Ale budu se snažit sehnat někoho kdo to sem napíše.:-)
Ani albumu Grin? :) Božske dielo...
Nebudu. Jejich hudbě nerozumím.
Natias - [17.10.2011 15:27]
Naprostý souhlas
Stray: PROSÍM, na Coroner nic nepiš.. ;-)
Morbid mas samostatne v Blave :)
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, talk a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.
Vložit diskusní příspěvek