THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
* s ohľadom...
No pokiaľ by mali zájsť k "spevnosti" z ohľadom na to, kto drží v kapele mikrofón, tak to ďakujem, neprosím :)
Jasné, s "Reroute..." ukázali nový smer + zvuk vo svojej tvorbe a to album kapelu nakoplo úžasným spôsobom. "Come Clarity" je vrchol tejto "štadiónovej éry" zatiaľ.
Eviduju je od 95/96 roku - nelíbili se MI. To trvalo až do Reroute ...první album, od kterého jsem je začal mít mezi oblíbenými. Come Clarity je vrchol, bomba...a to po něm také neni špatné...pevně věřím, že s novinkou zajdou ještě dál (od metalu a k zpěvnosti) než kdy dříve.:-))
U mňa naj "Whoracle" (možno preto, lebo pri ňom som s plameňmi začínal), "Colony" a "Reroute to Remain".
Ale Plamene patrili stále to tej vzácnej skupiny kapiel, ktoré sa s každým albumom vyvíjali a posúvali ďalej a páči sa mi prakticky každé jedno album. Len ten nešťastný Anders mi tam dosť špatí a to bez ohľadu na fakt, že ako človek a šoumen je sympatický!
Škoda Jespera! Spolu s Björnom boli jednou z najlepších gitarových dvojíc v metale u mňa. A ešte jedná vec, vyhodiť Andersa a boli by ešte lepší! Keď ešte "škrieka", tak to ujde, ale v momente, keď sa pokúša o čistý vokál, tak je to prúser, pretože clean vocal má mizerný! Na koncertoch je to poriadne poznať.
Come Clarity bylo takové sympatické (a výjimečné) vykouknutí z prdele, do které se opět schovali s Sense of Purpose :)
podle mě si prožili vrchol na Come Clarity
Pokud udělaj cestu od Piece Of Mind k Load ...budu spokojen. Půjdou správným směrem.:-)
dalo se to poslouchat, narozdíl od té nynější uřvanosti :)
Blázenne? Copak bylo zajímavýho na té staré tvorbě? Ty pidlikačky? :-) Příliš mnoho not a žádnej nosnej motiv.
*Reroute
Stray: je to přesně naopak, od Retoure jdou hrdě do prdele :)
tak to mě ta ukázka přišla docela zajímavá. Ani bych v tom pomalu In Flames nepoznal a to beru jako velký plus. Hlavně doufám, že už nebudou žádný vybrnkávačky.
zase ne
In Flames a jejich poslední deska mě už neoslovila. Ta dnešní ukázka je taky nic moc. A dle rozhovoru ve Sparku mají používat v některých skladbách i akordeon........
Pro mne se IF stále zlepšují. Počínaje "Reroute..." to má grády, předtím to byl jenom takovej metálek, takovej bezútěšnej kolovrátek :-)...ted to jsou prostě silné stadiónovky.
Od té nové desky fakt nic nečekám. Předchozí A Sense Of Purpose považuji bez debat za jejich nejslabší kousek.
Hmmm, tak zakládajúci člen IF Jesper, nakoniec predsa len (zatiaľ) nezvíťazil nad svojimi démonmi, ktoré súvisia prevažne s alkoholom .... Škoda, budú mi veľmi chýbať tie jeho fantastické, akustické vsuvky tzv. "vybrnkávačky" ...
hej proximity alebo tak nejak
mají dnes nějakou předkapelu??
Demonic - [4.4.2009 18:03]
Sorry, to že jsi předtím psal o Košicích jsem přehlídl. ;-)
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.
Vložit diskusní příspěvek